Tohle by mohla být reklama na jarní Krkonoše: turistické trasy prázdné, všehovšudy jen pár cyklistů a několik mladých párů s malými dětmi. S víkendem, kdy se tu zaplní penziony, restaurace i parkoviště, se zkrátka prosluněná první červnová středa vůbec nedá srovnávat.
I těch pár lidí, kteří se dnes Malou Úpou prochází, postupně míří do Dolní Malé Úpy, známé svými klidnými pastvinami a kostelíkem svatého Petra a Pavla s buclatou věžičkou a červenou střechou. Jde o tak silný symbol místa, že jej obec má i ve svém znaku. Ovšem zbývá už jen pár týdnů a jedna z ikon východních Krkonoš zmizí.
Tradiční svatostánek totiž musí projít rekonstrukcí, při níž po několika dekádách přijde o svou typickou červenou barvu, již nahradí tmavá. A úpský starosta Karel Engliš (nezávislý) i tím ilustruje, jak je prý společné fungování se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) nyní komplikované.
"Obec chtěla střechu v červené barvě zachovat, bohužel Správa KRNAP, i přes nesouhlas obce, místní komunity a návštěvníků, červenou barvu zakázala, prý ruší krajinný ráz," napsal Engliš na sociální sítě. "Památkáři nejdříve souhlasili s červenou, teprve po intervenci KRNAP svůj názor změnili," dodal.
Ochránci parku mu ale na Facebooku oponují: "Původní barva střechy byla šedočerná (a to až do 60. či 70. let minulého století). Proti navrhované červené barvě střechy byli památkáři, protože objekt je kulturní památka."
I tento spor výmluvně ilustruje, jaká atmosféra dnes v Krkonoších a na jejich svazích a v údolích panuje. Řada hádek, v nichž se bijí ochránci přírody a požadavky místních lidí, probíhá nezvykle hlasitě.
Po zběsilé a necitlivé apartmánové výstavbě, která oblast znehodnotila v minulých letech, jde teď o další extrémní situaci, s níž Krkonoše bojují.
Jen další problém Luční?
Před několika dny přitom vyhřezl po ultimátu Kláry Sovové a Stanislava Beneše, kteří stojí za dvěma monstrózními krkonošskými hotely - Luční a Labskou boudou - další spor. Od 1. června uzavřeli záchody a jídelnu v Luční kolemjdoucím turistům, pro něž jde o standardní zastávku při hřebenové túře na Sněžku. Vyhrotila se tím situace, kdy ochranáři pokutovali dodavatele či opraváře mířící na Luční boudu po asfaltce z Pece pod Sněžkou.
"Vygradovalo to ad absurdum," zlobí se Sovová během rozhovoru s reportérem deníku Aktuálně.cz. Popisuje, že loni v říjnu a listopadu prý strážci přírody "schovaní za pařezem" vyfotili auta mířící k Luční a vypsali jim "šikanózní" penále. "Firma nám přijela čistit čističku odpadních vod a vyměnit čerpadla a dostala za to dvacet tisíc pokutu," pokračuje Sovová.
Dlužno připomenout, že za uplynulých 21 let, kdy Sovová s Benešem velký horský hotel vlastní, s nimi KRNAP měl hned několik problémů. Hodně se řešily třeba koncerty a divadelní představení, na něž z Pece pod Sněžkou vyváželi hosty. Podle ochránců tím docházelo k poškozování vzácných rostlin a hoteliéři pak museli platit pokutu.
Před jedenácti lety pak z Luční boudy musela odejít horská služba. Záchranáři si totiž prý nemohli dovolit zvýšení nájemného, které jim tehdy za dvě využívané místnosti v hotelu nově vyměřila Klára Sovová.
"Historicky máme s Krnapem problémy pořád, ať už šlo o koncerty, nebo třeba Divadlo Járy Cimrmana," vybavuje si Sovová. Jedním dechem dodává, že po těchto zkušenostech řadu akcí omezili a třeba 400. výročí založení Luční oslavila jen s hosty, kteří v hotelu právě bydleli.
Když se v rozhovoru dostává k současné situaci, tvrdí, že hlavní problém je v administrativě a v tom, jak si KRNAP vykládá zákon. A tak trochu - což říkají někteří další oslovení, s nimiž reportér deníku Aktuálně.cz mluvil - prý i v osobě Robina Böhnische, šéfa Krnapu. "Možná je slabší a neumí to ukočírovat. Není tak důrazný v řízení té správy," přemítá Sovová.
Ředitel: K tomu se nebudu vyjadřovat
Reportér deníku Aktuálně.cz žádal o vyjádření i Robina Böhnische. Bývalý dlouholetý politik sociální demokracie, který až do roku 2017 působil jako poslanec ve sněmovně, než se po neúspěchu ve volbách stal v roce 2018 ředitelem Správy KRNAP, však odmítl na novinářské dotazy odpovědět.
"Řešíme to subsidiárně, prosím spojte se s Radkem Drahným jako mluvčím, věnuje se tomu od začátku," zareagoval pouze. Sám Drahný pak prohlásil: "My nejsme banda 'nazdárků', kteří se rozhodují podle toho, jak se ráno probudí. Jsme úřad, máme nad sebou zákony, nemůžeme je ohýbat podle toho, jak se boudařům zlíbí. Luční bouda je ve sporu s českou legislativou, ne s Krnapem."
Podle něj každý, kdo vjíždí k Luční nebo dalším jedenácti boudám v nejvzácnějších partiích Krkonoš, musí doložit zákonný důvod, aby se tam "nejezdilo jen tak na kafíčko." Podle Drahného se změnila pouze praxe, jak se dodržování zákona kontroluje, když KRNAP na některá místa nainstaloval kamery.
"Zákon hovoří jasně - pro vjezd musím mít zajištěnou výjimku. Kamery nám jen poskytly nástroj, strážců přírody máme pouze na celý národní park dvě stovky," pokračuje Drahný, mluvčí Správy KRNAP.
Znalec Krkonoš: "Böhnisch není muž na svém místě"
Jenže jak si nyní ověřil reportér deníku Aktuálně.cz přímo ve východních Krkonoších, nespokojenost místních s kroky Krnapu pod vedením Robina Böhnische se zdaleka netýká jen Luční boudy nebo povolenek k vjezdu. "Není to muž na svém místě," říká rozhodně k osobě ředitele krajinný ekolog Pavel Klimeš, který desítky let zachraňuje tradiční krkonošskou architekturu.
"Luční bouda je pouze špičkou ledovce. Krkonoše jsou kulturní krajinou, teď se to tlačí do divočiny - Krkonoše ale nejsou divočinou," upozorňuje Klimeš na historii zdejší krajiny, kterou už po mnoho staletí tvaruje lidská činnost. "Kroky současného vedení Krnapu nejsou na straně lidí, správci mají v hlavě omezení života na horách," kritizuje Klimeš.
Sám přidává vlastní zkušenost, když se kvůli havárii potřeboval dostat na Klínové boudy, kde má povolení pouze pro vlastní osobní auto. Ochránci mu však průjezd klidovou zónou na známou enklávu nedovolili, a technici tak museli se svým vozidlem místo dvoukilometrové trasy najet vzácnou přírodou cestu dlouhou třicet kilometrů.
Karel Engliš, starosta Malé Úpy, zase před pár dny s několika kolegy z okolních radnic sepsal otevřený dopis. Ten se týká novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou právě nyní projednávají zákonodárci v Praze. A prst namířený na Správu KRNAP je z něj cítit poměrně jasně.
"Opatření ochrany přírody mohou být myšlena dobře, ale někdy jejich implementace vede ke komplikacím běžného života trvale žijících obyvatel. Reálný důsledek těchto opatření může vést i k úbytku osob s trvalým bydlištěm, prodeji nemovitostí víkendovým návštěvníkům nebo intenzivnější přerod v apartmánové bydlení, což povede k většímu přílivu turistů bez reálného vztahu ke krajině a problém se znásobí," varuje otevřený dopis.
Mluvčí správy Radek Drahný odmítá, že by pravidla byla nastavena tak, že člověk je pro ně až na druhém místě. Zároveň brojí proti některým poslaneckým pozměňovacím návrhům, jež se při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny objevily.
Podle Drahného hrozí třeba i to, že by v národních parcích mohla přestat existovat jakákoliv regulace dopravy. "Ty návrhy jsou tak destruktivní, že by se z národního parku stala prázdná skořápka," doplňuje.
Co bude s navařeným pivem? "Budeme to muset vypít"
Klára Sovová, majitelka Luční boudy, dnes tvrdí, že procházejícím turistům ji zase otevře v momentě, "až se Krnap umoudří." Počítá tedy s tím, že zavřeno bude mít celou sezónu, čímž přijde o velkou část tržeb.
"Budeme to muset vypít," odpovídá se smíchem, když se jí reportér deníku Aktuálně.cz ptá, co budou dělat s navařeným pivem v tancích vlastního minipivovaru. "Jo, jejich Paroháč nám na tom výšlapu bude chybět, ale co se dá dělat, přestávku si uděláme u bufetu Na Rozcestí, na Výrovce nebo u Slezského domu, možností je pořád dost," popisuje starší manželský pár, který během první červnové středy stoupá z Pece pod Sněžkou k nejvyšší české hoře.
Zdejší starostka Ilona Semrádová (SNK) říká, že do sporu mezi Luční a Krnap vstupovat nechce, protože už je prý velmi vyhrocený. "Paní Sovová prostě podniká na exkluzivním místě a turisté taky nechtějí během výšlapu neustále uskakovat projíždějícím autům," myslí si.
A kritizovat nechce ani vedení národního parku. "Máme spolupráci nastavenou dobře. Pan Böhnisch nám vždycky vyšel vstříc," končí Semrádová rozhovor.
Mediátorem, který by mohl situaci vyřešit, by však mohlo být ministerstvo životního prostředí. To je s majiteli Luční boudy v kontaktu. "Už v minulosti jsme na setkáních deklarovali ochotu hledat řešení, které by vyřešilo nepředvídatelné a neodkladné vjezdy. Aktuálně jsou zvažovány možné varianty," potvrzuje Veronika Krejčí, mluvčí resortu.
Jestli jde hlavně o marketing, jak tvrdí Radek Drahný, nebo Klára Sovová procházejícím turistům skutečně neotevře ani během prázdnin, ukážou příští týdny. Jasné ale je, že ani po vyřešení tohoto sporu Krkonoše návrat k normálu nečeká.
Čemu ale Sovová říká "razantní ne", jsou spekulace, že by z Luční boudy místo hotelu vytvořili apartmánové bydlení na exkluzivní adrese. To by pak každý, kdo by si tam udělal byt nebo platil nájem, automaticky od Krnapu získal trvalé povolení k vjezdu.
