Agenda týkající se žádostí o milost má na prezidentskou kancelář přejít i s příslušnými pracovními místy. Hrad totiž nemá potřebný personál, který by byl schopen milosti vyhodnocovat, uvedl Pavel. „Takže zatím to vypadá tak, že ke konci roku bychom měli převzít čtyři tabulková místa od ministerstva spravedlnosti,“ řekl Mladé frontě Dnes.
Hlava státu rovněž chystá revizi kritérií pro udělování milostí. Za prezidenta Zemana mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené trpící závažnou chorobou nebo nevyléčitelným onemocněním bezprostředně ohrožujícím život. „Jednoduše si myslím, že bychom se mohli podívat třeba i na sociální důvody vhodné zvláštního zřetele, možná i některé další. Ale zatím o tom vedeme debatu,“ řekl deníku Pavel.
ČTĚTE TAKÉ: Ústavní soudci tvrdí, že Zeman přesvědčivě nevysvětlil milost pro Baláka. Zrušit ji ale nemůžeme
Ministr Blažek už v březnu zaslal prezidentu Pavlovi dopis, v němž ho požádal o zvážení, zda zachová, změní či úplně zruší podmínky pro rozhodování o milostech, které před deseti lety nastavil Zeman. Počátkem května prezidentova kancléřka Jana Vohralíková řekla, že případné převedení agendy týkající se udělování milostí na Pražský hrad by vyžadovalo úpravu legislativy. Poznamenala, že prezidentská kancelář nemá na rozdíl od ministerstva spravedlnosti přístup do všech potřebných registrů.
Pavlův předchůdce ve funkci hlavy státu svěřil agendu ministerstvu, jež pak do konce Zemanova mandátu obdrželo celkem 7646 žádostí o milost. U 58 z nich vyhodnotilo, že splňují prezidentovy podmínky, a postoupilo je Hradu k rozhodnutí. Zeman vyhověl 18 z nich a dalších osm milostí udělil z vlastní iniciativy.
Podle Zemanova rozhodnutí mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené, kteří trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující jejich život. Mezi milosti, které řízením na ministerstvu neprošly a nesplňovaly nastavené podmínky, patří Zemanova nejkontroverznější rozhodnutí - omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, někdejšího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka či prominutí zbytku zkušební doby Janě Nečasové, manželce expremiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené za zneužití Vojenského zpravodajství.
