Technologičtí giganti jako Amazon, Microsoft či Meta propouštějí a nasazují nástroje pro programování s využitím umělé inteligence. Čerstvým absolventům informatiky se tak nedaří najít práci v oboru, ukazují data z USA.
Miliardáři, technologičtí šéfové i američtí prezidenti už několik let přesvědčují mladé, že znalost programování posílí ekonomiku a zvýší i jejich šance na trhu práce. Teď se však situace mění.
Ještě před nástupem všemocné AI firmy lákaly absolventy na vysoké platy a benefity – například v Microsoftu v roce 2012 mluvili o nástupních platech přes sto tisíc dolarů (více než 2,1 milionu korun) ročně, náborových bonusech v hodnotě patnácti tisíc dolarů (315 tisíc korun) a akciích v hodnotě padesáti tisíc dolarů (více než milionu korun).
Čísla pochopitelně vyvolala poprask. Loni počet studentů tohoto oboru ve Spojených státech překročil hranici 170 tisíc, více než dvojnásobku oproti roku 2014. Nástup nástrojů s umělou inteligencí, schopných rychle generovat tisíce řádků kódu, sráží vyhlídky absolventů, pro něž byla informatika jistou vstupenkou k lukrativní kariéře.
Podle newyorské Federální rezervní banky čelí mezi čerstvými absolventy vysoké nezaměstnanosti právě informatici (přes šest procent) a počítačoví inženýři (sedm a půl procenta), což je více než dvojnásobek oproti absolventům biologie či dějin umění. V porovnání se strojírenským oborem jsou na tom informatici dokonce čtyřikrát hůře, počítačoví inženýři až pětkrát.
| Obor | Podíl nezaměstnanosti v oboru (v procentech) | Průměrná roční mzda na začátku kariéry (v dolarech) | Průměrná roční mzda v polovině kariéry (v dolarech) |
| Letecké inženýrství | 1,4 | 76 tisíc | 125 tisíc |
| Počítačové inženýrství | 7,5 | 80 tisíc | 122 tisíc |
| Elektrotechnika | 2,2 | 78 tisíc | 120 tisíc |
| Chemické inženýrství | 2 | 80 tisíc | 120 tisíc |
| Strojírenství | 1,5 | 75 tisíc | 115 tisíc |
| Informatika | 6,1 | 80 tisíc | 115 tisíc |
| Finance | 3,7 | 70 tisíc | 110 tisíc |
| Ekonomika | 4,9 | 70 tisíc | 110 tisíc |
| Inženýrské práce | 3,4 | 70 tisíc | 108 tisíc |
| Průmyslové inženýrství | 4,6 | 76 tisíc | 108 tisíc |
„Před pár lety by tito studenti odmítali nabídky od špičkových firem, dnes těžko hledají práci kdekoliv,“ říká pro New York Times Jeff Forbes, bývalý ředitel programu pro informatiku v National Science Foundation.
Někteří absolventi poslali stovky až tisíce žádostí do firem, neziskových organizací i státní správy, často bez odpovědi. Jeden z nich po promoci v roce 2023 poslal téměř šest tisíc žádostí, vynutil si třináct pohovorů, ale žádnou nabídku. „Je těžké najít motivaci pokračovat,“ říká.
Foto Boitumelo via Unsplash
Nejvíce se automatizují zejména pozice, které hledají čerství absolventi. Problém je i v tom, že univerzity teprve začínají studenty školit v práci s AI nástroji, které nyní už firmy vyžadují.
Další komplikací je i to, že uchazeči, téměř bez rozdílu, dost častou používají umělou inteligenci pro psaní životopisů, motivačních dopisů a vyplňování formulářů, zatímco firmy nasazují AI k automatickému třídění a odmítání kandidátů.
Někteří si snaží CVčka zakládat na lidských dovednostech, ale ani ty nejsou studentům velmi často nic platné. Reakce firem často přichází během minut v podobě odmítnutí.
Podporovatelé vzdělávání v informatice se nyní přesouvají k AI. Americký prezident Donald Trump nedávno představil národní akční plán na podporu pracovních míst v AI sektoru. Vedle toho Microsoft, který spoluzaložil Bill Gates, oznámil investici čtyř miliard dolarů (84 miliard korun) do technologií a školení v oblasti umělé inteligence.
The post AI bere práci juniorním programátorům. Lépe jsou na tom i umělci či biologové appeared first on Forbes.
