K výročí 250 let od vzniku Spojených států dostala americká měna novou podobu, více či méně podle představ Donalda Trumpa. Co nám mohou nově zvolené symboly napovědět?
Je to snad až konspirační téma, přece jen ale může cosi naznačovat. Nová, výroční verze amerického deseticentu, která se bude razit jen během roku 2026, upoutala pozornost. Nově je na ní orel bělohlavý, běžný symbol Ameriky. V jednom pařátu svírá třináct šípů – odkaz na třináct původních kolonií v čísle a válečnou sílu v šípech. Jenže druhý pařát zůstal prázdný.
Z deseticentu, kterému se v Americe říká dime, zmizela olivová ratolest. Tu přitom orel v americké symbolice typicky třímá v druhém pařátu, třeba ve státním znaku Spojených států amerických.
Foto Public Domain
Americká federální mincovna bude novou verzi deseticentu razit po celý letošek při příležitosti 250 let vzniku Spojených států. Proč to vzbudilo pozornost? Olivová ratolest je už od starověkého Řecka symbolem míru. A na rubové straně předchozí verze deseticentu byla ještě v doprovodu pochodně symbolizující svobodu a osvícení a také dubové ratolesti představující sílu a nezávislost.
Foto US Mint
Je to takový ten druh zprávy, který si může každý vyložit po svém, často podle světonázoru. Pro jedny symbol návratu silné, asertivní Ameriky coby lídra Západu, pro druhé signál počínajícího válečného štvaní pod taktovkou Donalda Trumpa a pro třetí pozornosti nehodná blbost zanedbatelného významu. Můžete si vybrat.
Jenže symboly měly a mají stále svou sílu, zvláště pak na státních měnách. Jsou kondenzovaným plátnem, na kterém se odehrávají národní zakladatelské mýty, historické triumfy i ideologické kořeny.
Umíte si představit ten humbuk, kdyby z naší tisícikorunové bankovky opanované Františkem Palackým potichu zmizela kombinace orlice s lipovou ratolestí symbolizující spojení Moravy a Čech? Nebo kdyby na desetikoruně brněnskou katedrálu sv. Petra a Pavla nahradili třeba ostravské vysoké pece? Spoustě lidem by to zřejmě bylo jedno, jiní by z toho vyskočili z kůže.
Vraťme se ale zpět ze Atlantik do Trumpovy Ameriky. Byl to mimochodem právě Trump, který ještě za svého prvního funkčního období v roce 2021 přikázal mincovně, aby s jednoletou deseticentovou „limitkou“ přišla. A nejen ona, facelift či kompletní redesign dostaly i všechny ostatní mince a bankovky.
A opět – není těžké vidět v nových verzích jistý rukopis trumpovské doby, ve které se svobody dosahuje pomocí demonstrací větší síly, než má kdokoli jiný. Skrze vojenské operace, převraty, celní tarify i ostré diplomatické lokty. Snad i proto orla doplňuje nápis „Svoboda nad tyranií“.
Pro jedny opěvovaný návrat Západu vedeného USA na globální mocenský trůn, pro druhé fašizující tendence, které nás ženou do záhuby.
Na druhé straně mince mimochodem zmizel dvaatřicátý prezident Spojených států Franklin D. Roosevelt, jehož portrét zdobil deseticent už od roku 1946. Pro zajímavost: na ten se dostal už rok po své smrti v roce 1945. Místo něj se bude rok razit obraz „Rodící se svoboda“ postavený na revolučních prvcích z války o nezávislost proti Británii.
Foto US Mint
To vše je v souladu s tím, jak se na symboliku Ameriky dívali před 250 lety její otcové zakladatelé. Odmítli tehdejší evropskou tradici, která na mincích zobrazovala portréty panovníků. Ty prezidentské se na americké mince a bankovky dostaly až později, první portrét byl až Abrahama Lincolna, kterého Theodor Roosevelt nechal v roce 1909 umístit na americký cent.
Do té doby dominovaly všechny možné variace symbolů svobody, například typická ženská postava Lady Liberty. Objevoval se i později velmi problematický symbol fasces neboli svazek prutů signalizující sílu v jednotě. Jak ale tušíte podle slovního základu, symbol se stal ve dvacátém století znakem hnutí fašismu, a z americké měny tak zcela zmizel.
Aby to ale nevypadalo, že podobu mincí a bankovek chtěl renovovat po svém jen Donald Trump. Ministerstvo financí totiž již za progresivní administrativy prezidenta Baracka Obamy s pompou oznámilo revoluční záměr plně redesignovat nejužívanější dvacetidolarovou bankovku.
Cílem je odstranit z lícní strany Andrewa Jacksona – prezidenta, jehož éra a odkaz jsou dnes historiky spjaty s drastickým vysídlováním tisíců původních obyvatel a vlastnictvím otroků – a na jeho prestižní místo umístit Harriet Tubman, slavnou černošskou abolicionistku, bojovnici za svobodu a zachránkyni desítek otroků pomocí takzvané podzemní železnice.
Foto US Mint
Redesign má postihnout i desetidolarovku, na jejíž zadní straně se má objevit motiv odkazující na slavné masové pochody feministického hnutí z roku 1913. A na zadní straně pětidolarovky by se měl objevit Martin Luther King.
Zatím není jisté, jestli k těmto změnám dojde. Předchozí Trumpova administrativa je odložila a přestože se za prezidenta Bidena dostaly znovu na stůl, zatím to vypadá, že pokud k proměně alespoň některých těchto bankovek dojde, dřív než v roce 2030 to nebude.
Státy mají v letech svých kulatých výročí tendenci oživovat si minulost po svém a mobilizovat obyvatelstvo pomocí idealizovaných domnělých, či skutečných zlatých ér. Jestli je to špatně, nebo dobře, to často záleží jen na tom, zda zrovna souzníte s aktuální administrativou vaší země. A pokud nevíte, zkuste si hodit mincí.
The post Americký orel zahodil symbol míru. Revoluce, nebo nepodstatný detail? appeared first on Forbes.
