„Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině a za omezené (územní) zisky platí vysokou cenu. Už několik měsíců denně přichází v průměru o více než 1000 mužů,“ píší ve své zprávě analytici IISS.
ČTĚTE TAKÉ: Jednání Zelenského, Putina a Trumpa je na spadnutí. Ukrajina stojí před těžkým rozhodnutím
To však Moskvu zjevně příliš netrápí, protože už po staletí platí, že nedostatkem lidských zdrojů netrpí. Analytici dodávají, že ruský autoritářský prezident Vladimir Putin navíc rozšířil nábory branců a v dubnu 2025 takto povolal na 160 tisíc rekrutů – vůbec nejvíce od roku 2011.
Rusové navíc ještě navyšují svůj rozpočet na zbrojení, a to i podle oficiálních údajů, se kterými IISS pracuje ve svém reportu. Obranný rozpočet vzrostl na závratných 15,6 bilionu rublů (přes 4 biliony korun), což znamená, že Rusko na své zbrojení vynakládá více než 7 procent HDP.
„Obranný rozpočet roste rapidně už od roku 2022 a rozpočet za rok 2025 je v přepočtu na americký dolar hned trojnásobný oproti předválečné úrovni,“ stojí v reportu IISS. Podle oficiálních dat má Rusko aktuálně ve zbrani přes jeden a čtvrt milionu vojáků.
Oproti tomu Ukrajina, která se nyní již přesně čtyři roky brání ruské invazi, vydává na svoji obranu přes 20 procent svého HDP, ale vzhledem k ruské velikosti a množství to nestačí.
Úspěch centrální banky i chudá úroda
Dnes je ruská ekonomika pod vytrvalým tlakem západního světa kvůli řadě sankčních balíčků. Ani ty nejsou však tak drsné, aby Moskvu srazily na kolena, což by mohlo vést k ukončení války. IISS navíc kladně hodnotí tahy ruské centrální banky, která různými machinacemi dokázala zajistit drobné snížení inflace a rovněž zajistit prostředky pro vojenský sektor.
Analytici však upozorňují, že pro Rusko trvají i negativní jevy, jako je třeba chudá úroda a s ní spjatý růst cen potravin v zemi. „Mnoho ruských oblastí má navíc problémy s nedostatkem pohonných hmot,“ uvádí IISS. Trable zažívá i ruské stavebnictví a průmysl.
IISS ještě dodává, že oficiálním číslům Rusů k jejich zbrojení nelze bezmezně věřit. Reálně podle reportu Moskva do obranného rozpočtu dává ještě větší prostředky.
Pobaltí a Polsko pod tlakem
Podle IISS je dnes Rusko mimo Ukrajinu největší hrozbou pro pobaltské státy. Pravidelně navíc testuje reakci místních armád a jejich spojenců. Příkladem budiž incident z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vnikly ruské drony, ale Poláci část z nich s pomocí stíhaček NATO sestřelili.
„Nešlo o izolovaný incident. Spíš dokazuje eskalaci ruských aktivit, které kombinují vojenské teatrálnosti s kybernetickými útoky, sabotážemi dopravy a civilní infrastruktury či narušováním elektronického prostředí společně s dalšími aktivitami, které nelze prokazatelně přisoudit (Rusku) a jsou často konány skrze prostředníky,“ stojí ve zprávě. Analytici IISS dodávají, že státy v Pobaltí mají s Ruskem hranici o délce 1600 kilometrů.
PODÍVEJTE SE: Zelenskyj: Kdo podporuje Putina, volí válku. Potřebujeme odhodlání jako na začátku
