Situace eskaluje každý den víc a víc. Mezi Ruskem a Ázerbájdžánem panuje dusná atmosféra. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová varovala třetí strany před narušováním „mimořádně důležitých“ přátelských vztahů mezi Ruskem a Ázerbájdžánem. A rovněž dodala: „Musíme si uvědomit, že (vztahy mezi Moskvou a Baku) mají povahu strategické aliance. Samozřejmě existují síly, kterým se to nelíbí.“
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci vytrvalý tlak Rusů nevydrží, myslí si Šándor. Kritizoval laxní přístup Evropy
Obě prohlášení zazněla 2. července uprostřed zhoršujících se vztahů mezi oběma zeměmi. Jejich eroze nastala ještě v prosinci 2024, kdy ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily civilní letoun ázerbájdžánské dopravní společnosti AZAL. Ruský prezident Vladimir Putin se ázerbájdžánskému prezidentu Ilhamu Alijevovi omluvil za „tragickou událost“, při níž zahynulo 38 lidí. Putin ale zodpovědnost Ruska za tragédii nepřiznal.
Nové kolo napětí mezi Moskvou a Baku vypuklo 27. června po razii ruských bezpečnostních složek proti Ázerbájdžáncům v uralské metropoli Jekatěrinburgu v souvislosti s vraždami, které se měly odehrát mezi lety 2001 až 2011.
Razie a zatýkání
Zátah měl tragickou dohru, dva bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi zemřeli. Další Ázerbájdžánci byli vážně zraněni a museli být hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. O několik dní později ruský Vyšetřovací výbor oznámil, že obě úmrtí byla způsobena srdečním selháním. Nicméně další ohledání těl mrtvých bratrů, které bylo provedeno v Baku, odhalilo, že jejich smrt byla způsobena vážným posttraumatickým šokem vyvolaným mnohočetnými tělesnými zraněními.
Ázerbájdžánská vláda ostře protestovala proti zatýkání Ázerbájdžánců a obvinila Kreml z etnické diskriminace. A Moskvě odpověděla po svém. Všechny akce ruských státních i soukromých institucí byly zrušeny, zrušena byla i návštěva ruského místopředsedy vlády Alexeje Overčuka v Baku.
Následně provedlo ázerbájdžánské ministerstvo vnitra razii v kanceláři ázerbájdžánské pobočky zpravodajské agentury Sputnik, které byla ještě letos v únoru odebrána akreditace. Její tamní šéfredaktor Igor Kartavych a výkonný redaktor Jevgenij Bělousov byli vzati do vazby na 4 měsíce. Pět dalších zaměstnanců agentury bylo také zatčeno a jsou vyšetřováni pro podezření z podvodu, nelegálního podnikání a nabývání majetku trestnou činností.
Tím však eskalace neskončila. Prvního července bylo zatčeno osm ruských občanů podezřelých z obchodování s drogami z Íránu a kyberkriminality. V Rusku rovněž pokračují razie proti představitelům ázerbájdžánské diaspory. V reakci na to si ministerstva zahraničí obou zemí vyměnila protestní nóty a vzájemně se obvinila z narušování bilaterálních vztahů.
Zvítězí nejspíš pragmatismus
Pokud odhlédneme od čistě vnitroruského rozměru celé záležitosti – populistické zpřísnění migrační politiky projevující se nezřídka brutalitou vůči „Nerusům“ – je zde vidět zjevná snaha Kremlu vykompenzovat ztrátu vlivu na jižním Kavkaze tlakem na ázerbájdžánskou diasporu uvnitř země. A Baku na ruskou politiku útlaku odpovídá symetrickým způsobem.
V současné době spor nepřesahuje rámec diplomatické třenice a nemá potenciál přerůst v ozbrojený konflikt. Rusko je třetím největším exportním partnerem Ázerbájdžánu a druhým největším z hlediska dovozu. Za prvních pět měsíců roku 2025 se obchodní obrat mezi zeměmi zvýšil o 25 % a dosáhl 2,16 miliardy dolarů.
V kontextu tak rozsáhlé ekonomické spolupráce a vleklého vojenského konfliktu na Ukrajině budou Moskva a Baku jistě usilovat o pragmatické urovnání konfliktu, o čemž svědčí i prohlášení mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovové.
Aby se obě země dostaly ze spirály eskalace, Rusko se zjevně musí vzdát svých imperiálních ambicí a přestat vnímat bývalé sovětské republiky jako periferii své vlastní sféry vlivu. Moskva téměř 30 let využívala karabašský konflikt jako nástroj tlaku na dvě zakavkazské země: Arménii a Ázerbájdžán. Po válce v roce 2020 a zvláštní ázerbájdžánské operaci v září 2023, kdy Baku znovu získalo kontrolu nad celým Karabachem a rozšířilo strategickou spolupráci s Tureckem a Izraelem, však Kreml zcela přišel o nástroje, kterými by vyvíjel tlak na tento region.
„Rusko si uvědomuje, že Západ a cesta na Západ je pro něj dlouhodobě uzavřená, a proto musí budovat koridor na jih. Je třeba se přes Ázerbájdžán dostat do Íránu, odtud do Indického oceánu,“ uvádí v rozhovoru pro CNN Prima News novinář a expert na postsovětský prostor Kirill Krivošejev.
I proto ozbrojený konflikt mezi Moskvou a Baku se mu zdá málo pravděpodobný.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Konec dodávek klíčových zbraní z USA? Obrovský problém, zemře mnoho lidí, zní z Ukrajiny
