Začátek roku byl pro úředníky z ambasád a evropských institucí šokující. Operace Donalda Trumpa na odstranění Nicoláse Madura z venezuelského prezidentského úřadu nejvyšší úředníky EU tvrdě zasáhla. Trump pak ještě přitvrdil, když zpochybnil smysl NATO, vyhrožoval Kubě i Íránu a prohlásil, že Amerika musí kvůli vlastní bezpečnosti převzít Grónsko – ať už s tím spojenci (největší ostrov světa spravuje člen NATO Dánsko) souhlasí, nebo ne. „Nepotřebuji mezinárodní právo,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump má zálusk na špinavou ropu z Venezuely. Hrozí ekologické neštěstí, varují odborníci
Ale mezinárodní právo potřebuje Trumpa, píše web Politico ve své analýze. Přístup amerického prezidenta totiž představuje existenční hrozbu nejen pro globální dohody, jako je Pařížská klimatická dohoda, ale i pro Evropskou unii, největší světovou „továrnu na mezinárodní legislativu“. Každý rok EU vydává více než 2 000 směrnic, zákonů, nařízení a dalších právních dokumentů, které řídí hospodářský a společenský život 27 členských zemí.
Ve světě ovládaném Američany, kde právní stát nehraje žádnou roli, by se legislativní aparát EU mohl podle analýzy webu Politico rychle stát kuriózním anachronismem. První týden roku 2026 totiž opět odhalil paralýzu a bezmoc evropských lídrů reagovat na amerického prezidenta, který se pyšně chlubí, že jedinou věcí, která ho může zastavit, je jeho vlastní smysl pro „morálku“.
„Je to velmi důležitý moment,“ řekl webu jeden diplomat z evropské země, který, stejně jako ostatní, požádal o anonymitu, aby mohl mluvit otevřeně. „V evropských médiích panovala tendence zesměšňovat Trumpa a jeho lidi a prezentovat je jako hlupáky a někdy dokonce jako šílence. Myslím, že to je špatné. Jsou velmi schopní,“ dodal.
Podle něj Trumpův tým udělá vše, co je nutné, aby prosadil zájmy USA. Bílý dům se podle tohoto diplomata nestará o to, aby byl dobrým spojencem Evropy, a je více než připraven kritizovat, vyhrožovat, šikanovat a možná i zaútočit na starý kontinent. „To nemůže být překvapení,“ podotkl diplomat.
Ukrajina je středobodem napětí
Téměř rok po začátku Trumpova druhého funkčního období evropští lídři a úředníci nikdy formálně nediskutovali o otevírající se propasti, která dělí Ameriku od jejích dříve blízkých strategických spojenců. „To se musí projednat. Důvodem, proč jsme o tom dosud nevedli plnohodnotnou diskusi, je Ukrajina,“ řekl stejný diplomat.
A právě Ukrajina je středobodem napětí, které paralyzuje reakci Evropy. Ta je stejně jako v otázce bezpečnosti závislá na NATO i při řešení války na Ukrajině a bez americké podpory se přijatelného příměří nedočká. Setkání spojenců Ukrajiny v takzvané koalici ochotných, které se konalo minulý týden, se přiblížilo plánu, podle kterého by Spojené státy poskytly vojenskou podporu k zajištění jakékoli mírové dohody. Společné prohlášení více než 30 vlád, které vzešlo z tohoto setkání, však postrádalo konkrétní údaje o zapojení Ameriky a do Bílého domu nebylo vůbec odesláno.
A odcizit si Trumpa by v této chvíli bylo pro spojence Ukrajiny v EU i mimo ni velmi riskantní. Problémem je, že pokud nedojde k otevřené diskusi o nové situaci na Západě, budou mít lídři pravděpodobně potíže získat politickou podporu, kterou potřebují pro rozsáhlou změnu zahraniční politiky směrem od USA a možná i NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron patří k těm, kteří se k této výzvě staví nejotevřeněji. Ve svém projevu varoval, že USA mají v úmyslu rozdělit svět na vlivové sféry. „Spojené státy jsou zavedenou mocností, která se postupně odvrací od některých svých spojenců a osvobozuje se od mezinárodních pravidel, která dříve prosazovala,“ řekl Macron během svého každoročního projevu o zahraniční politice.
Uvedl také, že Evropa nesmí akceptovat to, co nazval „novým kolonialismem“, a měla by dále investovat do „strategické autonomie“ kontinentu. Francouzský prezident je však nyní slabší a nepopulárnější než kdykoli předtím, protože parlament v Paříži se nachází v patové situaci a není schopen dosáhnout pokroku v klíčových opatřeních, v průzkumech veřejného mínění navíc prudce stoupá sebevědomá krajní pravice. Ačkoli mnoho diplomatů a úředníků sdílí Macronovo hodnocení, vědí, že jeho hlas nemá v bruselském rozhodovacím procesu takovou váhu jako kdysi.
I kdyby se podařilo Trumpa přesvědčit, aby podpořil Evropu, ustoupil v otázce Grónska a vyslal americké vojáky k monitorování míru na Ukrajině, vydrželo by to? Diplomaté stále pochybují o tom, jakou hodnotu by měl americký podpis pod mírovou smlouvou zaručující bezpečnost Ukrajiny, když Trump stejně dělá, co se mu zlíbí. „Nakonec nemáte žádnou záruku, že to bude fungovat,“ řekl další evropský diplomat.
Rozdělená Evropská unie
Podle kritiků je irelevance Evropské unie v novém Trumpově světovém řádu patrná všude. V Gaze nemá žádnou perspektivní roli v plánované radě, která by podle Trumpova mírového plánu mohla spravovat toto území, přestože je největším dárcem pomoci. A zatímco se íránští demonstranti snaží svrhnout teheránský režim, lídři EU nabízejí jen vřelá slova – pokud tedy o tom vůbec mluví. „Evropa ztratila směr a nejsem si jistý, zda má kdekoli na světě nějakou roli, kromě Ukrajiny,“ řekl vysoký diplomat ze země mimo EU.
Zvláštní slabinou je podle něj „rozdělenost“. Například v oblasti zahraniční politiky za Evropu nemluví žádný jednotný mluvčí a lídři EU například vydali samostatná prohlášení v reakci na operaci USA k sesazení Madura. Jedno prohlášení vydala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, druhé předseda Evropské rady António Costa a třetí Kaja Kallasová, která zastává oficiální funkci vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku. Prohlášení Kallasové, v němž vyzvala k „klidu a zdrženlivosti“ a k dodržování „zásad“ mezinárodního práva, však nakonec podepsalo pouze 26 členských států EU, přičemž jeden – Maďarsko – se k němu připojit odmítl. „Jaký vliv můžeme mít na Rusko, pokud nevzneseme námitky, když USA dělají totéž ve Venezuele?“ zeptal se jiný evropský diplomat.
