Vlaky v plamenech, hořící koleje, černý kouř. Záběry zveřejněné ukrajinskými bojovníky dokumentují sabotážní útoky na rozsáhlý železniční systém, který Rusko buduje na okupovaném území Ukrajiny. Jejich úsilí však zdaleka nestačí k tomu, aby zastavilo vlnu rychlé průmyslové expanze Moskvy, píše agentura Reuters. „Útoky na ruské dodavatelské řetězce měly jen malý dopad. Železnice je dlouhá stovky kilometrů. Bohužel nejsme všemocní,“ řekl jeden z ukrajinských bojovníků s volacím znakem Orest, který operuje za nepřátelskými liniemi v Doněcké oblasti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Že Rusové panikaří? Tak to není, nová taktika Moskvy je velká hrozba, vysvětluje expert
Podle Kremlu okupované oblasti představují „Novorussii“, tedy Nové Rusko. Moskva investuje stovky milionů dolarů do výstavby dopravní a obchodní infrastruktury v oblastech, které dobyla na východě a jihu Ukrajiny. Kromě toho, že Rusko díky tomu může snadněji přepravovat vojáky a vybavení, slouží nové stavební projekty také dlouhodobějšímu cíli: začlenit okupovaná území do Ruska, uvádí Reuters s tím, že zkoumání vychází z analýzy tisíců satelitních snímků, oficiálních ruských tendrů, veřejných prohlášení, údajů o vývozu a přepravě a také z rozhovorů s více než třemi desítkami ukrajinských úředníků a bývalých obyvatel okupovaných oblastí.
Stovky kilometrů silnic a kolejí
Práce na takzvaném systému Novoruských železnic, který zahrnuje plánovanou trať o délce 525 kilometrů, probíhají v plném proudu. Trasa má vést přes Doněckou a Luhanskou oblast, které tvoří Donbas, a přes Záporoží a Cherson.
Přes tato okupovaná území prochází také Novoruská dálnice, která má být součástí 1 400 kilometrů dlouhého Azovského okruhu a která má propojit tyto regiony s Ruskem a strategicky důležitým Krymem. Satelitní analýza agentury Reuters zjistila, že mezi lety 2022 a 2025 bylo na čtyřech okupovaných územích a v blízkých ruských oblastech nově postaveno, opraveno nebo modernizováno více než 2 500 kilometrů železnic, dálnic a silnic. Ruští představitelé uvádějí, že dálnici plánují dokončit v roce 2030 a propojit ruský Rostov na Donu s Mariupolem v Doněcké oblasti a městy v Záporoží a na Krymu.
Okupované ukrajinské přístavy, v nichž byl v prvních letech války z velké části pozastaven provoz, byly zrekonstruovány a znovu otevřeny pod ruskou vlajkou. Satelitní snímky města Mariupol, pořízené v srpnu loňského roku, ukazují, že během ruské okupace vyrostlo v docích nové zařízení se stříbrnou kupolí o délce fotbalového hřiště. Nedaleko je také viditelná hora něčeho, co vypadá jako uhlí připravované k exportu, píše Reuters.
Přírodní zdroje za miliony
Rusové na okupovaných územích také těží cenné přírodní zdroje. Mezi roky 2022 a 2025 bylo z okupovaných oblastí vyvezeno nejméně 508 500 tun uhlí, koksu a antracitu v hodnotě 13,2 milionu dolarů. Hlavními odběrateli byly společnosti z Turecka a Spojených arabských emirátů. Komodita byla dodávána také společnostem v Indii, Indonésii, Egyptě a Alžírsku.
Moskva také rozšiřuje kontrolu nad přírodními zdroji na dobytých ukrajinských územích prostřednictvím státních aukcí. Podle dokumentů z veřejných aukcí, které agentura Reuters získala, se v nich prodávají desítky aktiv, od dolů přes lomy až po zemědělskou půdu. Mezi dosud prodanými aktivy jsou práva na těžbu pískovce, drceného kamene, žuly a křídy ze čtyř dolů v Luhanské oblasti. Jedním z dosud největších prodejů byla práva na rozvoj zlatého dolu Bobrykivske v Luhansku. Podle dokumentů jej koupila za 9,7 milionu dolarů skupina Alčevskpromgroup, kterou kontroluje ruská těžební společnost Poljanka. Poljanka rozvíjí převážně doly na Dálném východě Ruska. Zásoby Bobrykivske obsahují asi 1,64 tuny zlata, což by podle aukčních dokumentů mělo hodnotu téměř 260 milionů dolarů.
Putinovy velké plány
Moskva se otevřeně hlásí k tomu, že východní a jihovýchodní Ukrajinu považuje za své historické území, a netají se ani snahou tyto regiony znovu připojit k tomu, co označuje za svou vlast. Prezident Vladimir Putin má navíc s „Novoruskem“ velké plány. Rusko totiž v letech 2024 až 2026 vyčlenilo zhruba 11,8 miliardy dolarů z federálního rozpočtu na rozvoj čtyř okupovaných ukrajinských území v rámci národních rozvojových projektů. To je téměř třikrát více, než kolik dohromady dostalo asi 20 dalších ruských regionů, uvádí analýza Reuters.
Putin nastínil svou vizi pro tato území už ve veřejném projevu 30. září u příležitosti třetího výročí „znovusjednocení“ s Ruskem. Podle něj tyto regiony trpěly následky války a desetiletí zanedbávání. „Byl zahájen rozsáhlý program socioekonomického rozvoje, v podstatě program oživení našich rodových, historických ruských zemí,“ prohlásil Putin.
Krym jako cvičiště
Olga Kuryšková je ukrajinskou prezidentskou zmocněnkyní pro Krym, která má za úkol sledovat práva Ukrajinců žijících na Krymu. Podle ní je ruské úsilí o budování ekonomické infrastruktury na východní a jižní Ukrajině podobné tomu, co udělalo na anektovaném poloostrově – až na to, že tentokrát se vše děje mnohem rychleji. Po anexi v roce 2014 spustila Moskva několik velkých projektů. Patří k nim Krymský most dlouhý 19 kilometrů, nové silnice i dvě elektrárny, které měly po odříznutí od ukrajinských dodávek zajistit Krymu stabilní elektřinu. „Podle naší analýzy Rusové za tři roky okupace nově zabraných území stihli přibližně tolik, co na Krymu za deset let,“ uvedla Kuryšková. „Udělali to tak rychle, utratili tolik peněz, všechno posunuli o stupeň výš oproti tomu, co udělali na Krymu. Krym byl jejich cvičiště,“ dodala.
„Rozsah investic a dlouhodobá povaha infrastrukturních projektů ukazují, že Kreml nemá v úmyslu vrátit tato území Ukrajině v rámci žádného budoucího mírového urovnání,“ uvedla Karolina Hirdová, specialistka na národní bezpečnost ve washingtonském Institutu pro studium války. Způsob, jakým Rusko investuje do průmyslu a ekonomiky na okupované Ukrajině, aby mohlo z okupace těžit zisky, podle ní finančně zaplétá Ukrajinu do Ruska. Podotkla, že schopnost Ruska využívat přírodní a průmyslové zdroje regionů by se mohla ukázat jako důležitá pro jeho finance, které byly silně zatíženy válečným úsilím a mezinárodními sankcemi. „Může to začít naklánět váhy do bodu, kdy se okupace stane pro Rusko skutečně ziskovou,“ řekla Hirdová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko „pálí“ na Ukrajině 1 500 vojáků denně. Jarní ofenziva bude tou poslední, míní analytici
