Čtvrteční schůzka ruských a ukrajinských vyjednavačů v Istanbulu, kterou navrhl prezident Vladimir Putin, by mohla být prvním přímým jednáním mezi oběma stranami od začátku ruské invaze. Ukrajina varovala, že Putinovo odmítnutí setkat se v Turecku se Zelenským by signalizovalo, že Moskva nemá skutečný zájem ukončit bojové akce. Kreml navíc zatím nesdělil, koho do Turecka vyšle.
K TÉMATU: Rusko si vybírá, co se mu hodí do krámu. Ustoupit nechce, hodnotí analytik Putinovu nabídku
Jak uvádí analýza webu The Moscow Times, Putin sice trvá na tom, že Moskva „nikdy neodmítala dialog s ukrajinskou stranou“, ale podle odborníků se chce především ukázat v dobrém světle a o ukončení války nemá zájem.
Analytici míní, že navrhovaná schůzka je pro Rusko výhodnější než bezpodmínečné třicetidenní příměří, ke kterému vyzval Kyjev a několik evropských zemí. „Ruští mluvčí opakovaně prohlašovali, že příměří by Ukrajině poskytlo vojenskou výhodu, která by jí umožnila využít pauzu k vybudování opevnění, bezpečné výrobě a dovozu zbraní a provedení mobilizace,“ uvedl Alexander Baunov, vedoucí pracovník Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Navzdory návrhu na uskutečnění rozhovoru bude podle něj ruská armáda pokračovat v ofenzivě na frontových liniích a bombardovat ukrajinské týlové pozice. Zároveň může být cílem tohoto kroku uklidnit domácí zastánce tvrdé linie. „Návrh také uklidňuje domácí prostředí, armádu, zahraniční pozorovatele a v neposlední řadě i proválečnou část ruského veřejného mínění,“ poznamenal Baunov.
Mírové iluze
Podle Taťjany Stanovajové, zakladatelky politicko-analytického projektu R.Politik, by dohoda o přímých rozhovorech neměla být chápána jako změna strategie Moskvy nebo předzvěst dohody mezi Putinem a Zelenským. „Jeho (Putinovým) cílem je zdržet západní dodávky zbraní, využít jakéhokoli oslabení Zelenského pozice a prohloubit vnitřní nestabilitu Ukrajiny. Ani na okamžik nevěří, že by Kyjev za současného stavu mohl přistoupit na ruské podmínky,“ uvedla Stanovajová na sociální síti X.
Podobný názor má i bývalý ruský diplomat Boris Bondarev. „Je důležité pochopit, že Putin se Zelenským nepotřebuje vyjednávat,“ řekl Bondarev, který na protest proti invazi odstoupil z ruské mise při OSN v Ženevě. „Tato válka není primárně namířena proti Ukrajině, ale spíše proti Spojeným státům prostřednictvím Ukrajiny – je to boj proti globální dominanci USA,“ napsal na síti X.
Podle něj Putin ve skutečnosti usiluje o rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. „Ale ne jen tak ledajaký rozhovor – takový, v němž Trump bude souhlasit s novým světovým řádem,“ uvedl Bondarev. Tím by podle něj mohlo být něco podobného jako Varšavská smlouva, tedy dohoda, kterou dříve uzavřel Sovětský svaz a sedm dalších států jako protiváhu NATO. „Proto jsou ‚jednání s Ukrajinou‘ pouze prostředkem, jak zamlžit úsudek Washingtonu a udržet stárnoucího Donalda v iluzi, že Putin chce mír,“ dodal Bondarev.
Chytrý tah Zelenského
Pochybnosti o Putinově návrhu na mírové rozhovory s Ukrajinou vyjádřili i někteří ruští vojenští představitelé. Vězněný nacionalista Igor Girkin, klíčový velitel proruských separatistických sil na východě Ukrajiny v roce 2014, uvedl, že „jakékoli setkání se Zelenským by bylo katastrofální – jak osobně pro Putina, tak pro vyjednávací pozici Ruské federace“.
„Zelenskyj udělal velmi chytrý tah, kterým dostal Moskvu do krajně nevýhodné pozice,“ řekl Girkin s odkazem na Zelenského návrh setkat se s Putinem osobně v Istanbulu. „Sám Putin i jeho blízcí opakovaně prohlašovali Zelenského za nelegitimního a trvali na tom, že v Kyjevě není s kým jednat. Odvolat to by bylo nesmírně obtížné,“ dodal.
Zároveň podotkl, že odmítnutí schůzky by situaci Ruska také nezlepšilo, protože světová média by to interpretovala jako důkaz, že Kreml sám navrhl jednání, které by pak sabotoval. „To by s sebou neslo všechny očekávané důsledky, včetně zpřísnění sankcí, zvýšení podpory Ukrajině a zintenzivnění úsilí o potírání Ruska,“ uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin je „Zmetek veliký“, tvrdí Dvořák. Rusko ale může na Ukrajině stále vyhrát, varuje
