Velitel společného operačního velení německé armády v Berlíně také prohlásil, že je důležité si uvědomit jednu věc. "Obranu nelze zajistit jen ozbrojenými silami. Nefunguje to tak, že si řekneme ‘zařídí to ozbrojené síly’ a nebudeme to řešit. Je důležité budovat společnost, která je odolná, silná a dokáže překonat obtíže. To má obrovský odstrašující účinek," vysvětlil.
Jako příklad uvedl Ukrajinu, která si po dobu tři a půl roku války udržela státní funkce nebo nechala otevřené školy. "Pekárny pokračovaly v provozu a průmysl vytrval navzdory hrozbám," doplnil.
Generál se připojil k dalším výzvám vysoce postavených vojenských představitelů NATO, kteří naléhali na veřejné a soukromé sektory, aby se připravily na éru, v níž se může kdykoli stát cokoli, včetně války. Německo minulý rok připravilo plán pro třetí světovou válkou s názvem Operace Deutschland. Jeho část unikla na internet.
Na pozadí pokračující debaty v Německu o tom, jak dosáhnout vyššího počtu rekrutů pro ozbrojené síly armády (Bundeswehr), Sollfrank řekl: "Máme okolo 182 tisíc vojáků, přesný počet vám říct nemohu. To ale nestačí, potřebujeme jich výrazně více a myslím si, že velmi důležitou roli v tomto hraje povinná vojenská služba. Tu znovu zavedlo Švédsko, Dánsko a další země, kterými bychom se mohli inspirovat."
Dříve to v Německu fungovalo tak, že muži po dosažení určitého věku museli absolvovat povinnou vojenskou služb. Někteří Němci mohli na základě morálních, etických nebo náboženských námitek místo do vojenské služby nastoupit do civilní - pracovali pak třeba v nemocnicích, pečovatelských domech nebo u záchranných služeb a tím splnili svou povinnost vůči státu. V roce 2011 ale německé úřady povinnou vojnu zrušily.
Evropské armády nyní zintenzivnily přípravy na potenciální konflikt s Moskvou v důsledku ruské války proti Ukrajině. Generální inspektor německé armády (bundeswehr) generál Carsten Breuer v dubnu prohlásil, že Ruská federace by mohla zaútočit na území NATO v roce 2029.
