Do boje s akceleračními zónami se Filip Turek (nestraník za Motoristy) pustil již v půlce února. „Tahle hrůza nemá žádnou efektivitu pro náš energetický mix,“ hlásal na svém Instagramu směrem k větrným elektrárnám.
ČTĚTE TAKÉ: Fialovi nevypli teletext, jeho řeči nikoho nezajímají, kritizuje expremiéra Macinka
Už o týden později ale vláda představila hospodářskou koncepci, ve které se se zónami pro rychlé povolování větrných elektráren počítá. „Principiálně akceleračním zónám neříkáme ne,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Ačkoliv se budou měnit pouze detaily, Motoristům to nebrání je prezentovat jako úspěch. „Naboural jsem proces bývalé vlády, kdy akcelerační zóny poskytnou možnost stavět v těchto zónách větrné elektrárny už 500 metrů od obydlí! Navrhuji posun minimálně na 700 metrů,“ oznámil „vítězství“ Turek.
Motoristé společně s SPD museli couvnout i v případě inkluze ve školství. Obě strany původně chtěly její úplné zrušení, čímž se podle Motoristů dalo ušetřit 20 miliard korun. Do koaličního programového prohlášení ale protlačili jen zásadní revizi inkluze.
I tehdy Motoristé mluvili o tom, že její stávající podoba nekompromisně končí. Podle ministerstva školství se teď ale počítá v podstatě jen s úpravou role asistentů. „Jednou z cest revize jsou například změny na pozici asistentů pedagoga. Ti by neměli být vázáni na žáka, ale spíše na školu,“ specifikoval později ministr školství Robert Plaga (ANO)
Motoristé tak potichu vyměnili slib až 20 miliard úspor za jiný cíl. „Hlavní pro nás je, že se výdaje na inkluzi nebudou zvyšovat,“ sdělil po nedosažení původního záměru motoristický poslanec Matěj Gregor.
Značně ze svých požadavků Motoristé slevili i v případě elektronické evidence tržeb. Ministr pro zdraví, sport a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) dříve razil zásadové stanovisko. „Jednoznačně odmítáme tento prvek kontroly pro podnikatele a malé firmy do pěti milionů korun ročního obratu,“ psal ještě před volbami na svém Instagramu.
Výjimka ale nakonec platí jen pro živnostníky s příjmy do jednoho milionu, kterou strana taktéž prezentuje jako vybojovaný koaliční kompromis.
Kompromis SPD
Z řady svých programových priorit muselo ustoupit i SPD. Svým voličům slibovalo například ukončení muniční iniciativy i podpory Ukrajiny. To ale později Havlíček dementoval. „My jsme se rozhodli, že muniční iniciativu udržíme,“ vysvětlil šéf resortu průmyslu a obchodu a dodal, že „Česká republika je a byla poměrně silným podporovatelem Ukrajiny.“
A do vládního programu SPD neprosadilo ani zavedení referenda o vystoupení z NATO a EU. „Tam jsme museli udělat kompromis, bylo nás 15 proti 200,“ přiznal nesplnění slibu předseda strany Tomio Okamura. Těžko však zapomenout, že ještě před volbami to byla jedna z absolutních priorit hnutí.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Macinka provokuje. Kritici si načůrali do mraveniště, teď v něm zmateně pobíhají, míní Kolář
