„V roce 1938 byla v Mnichově podepsána nechvalně proslulá dohoda o převodu československých Sudet třetí říši. Ta měla zabránit druhé světové válce. Z historie víme, že to Hitlera nezastavilo. Třetí říše brzy ovládla celou zemi, včetně vojska, které později sehrálo důležitou roli při invazi do Polska a Francie,“ popsal Reznikov ve svém komentáři pro The Guardian.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové se děsí dronových útoků na svém území. Letadla schovávají pod pneumatiky, uvádí CNN
Putin je podle Reznikova odhodlaný zničit Ukrajinu a asimilovat občany do Ruska. „Rusko ukončí válku výměnou za uznání okupovaných území Ukrajiny. Putin tím sleduje jediné – získat čas, přeskupit síly a ‚konečně vyřešit ukrajinskou otázku‘ s využitím nových zdrojů. Rusko neuznává existenci země a jejího národa. Cílem je zničení ukrajinské státnosti a asimilace Ukrajinců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinský postup při dobývání ztraceného území
Podle Reznikova by Putin v případě úspěchu nezůstal jen u Ukrajiny. „Myslím, že nechat Rusko, aby získalo ukrajinské zdroje, jen zvýší ambice Kremlu a povede k nové velké válce ve východní Evropě, do níž se nevyhnutelně zapojí NATO – se všemi z toho plynoucími riziky,“ varoval v článku.
Reznikov se domnívá, že žádná dohoda s Kremlem by konflikt neukončila. Cestou k vítězství Ukrajiny je podle něj obnovení územní celistvosti země, stažení ruských vojsk, potrestání válečných zločinců, reparace, změny v mezinárodním právu, které zabrání podobným agresím do budoucna, a zapojení Ukrajiny do budování mezinárodní bezpečnosti. „Vyzývám vás k jednotě, statečnosti, konsolidovanému jednání – jen tak můžeme tento svět zachránit před katastrofou třetí světové války,“ apeloval na spojenecké ministry obrany.
Rady spojenců
Někteří západní spojenci v minulosti prohlásili, že by Ukrajina měla přistoupit na kompromis. „Myslím, že řešením by mohlo být, kdyby se vzdala území a na oplátku získala členství v NATO,“ řekl Stian Jenssen, šéf kanceláře generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, v panelové diskusi v norském Arendalu.
Jenssen se později za svůj výrok omluvil. „Mé vyjádření bylo součástí širší diskuse o možných budoucích scénářích, neměl jsem to podat takto. Byla to chyba,“ bral svá slova zpět v rozhovoru pro norský deník Verdens Gang.
Reznikov na funkci ministra obrany rezignoval na žádost prezidenta Volodymyra Zelenského v pondělí. Podle hlavy státu byla výměna šéfa resortu nutná kvůli změně přístupu. Reznikovův odchod doprovází podezření z korupce. Obviněn však nebyl.
