Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - Situace se odehrála v polovině března, kdy do Česka na soukromou návštěvu zavítala Hsiao Bi-khim, která se v květnu stane viceprezidentkou Tchaj-wanu. O každé takové návštěvě, ať už je politická, či nikoliv, je informována policie, aby sama zhodnotila, zda poskytne politikovi ochranu. V tomto případě přišla na ústředí žádost ze Senátu žádající o policejní doprovod.
"Byl to v zájmu bezpečnosti návštěvy i mojí," vysvětlil serveru Seznam Zprávy předseda Senátu Miloš Vystrčil, který se s Hsiao později osobně setkal.
Server minulý pátek s odkazem na své zdroje napsal, že kolonu policejních vozidel a diplomatické auto s Hsiao Bi-khim po cestě z pražského letiště v Ruzyni sledoval soukromý vůz. Nezastavil se ani na semaforech a na červenou vjel do křižovatky, kde málem havaroval. Když policie řidiče identifikovala, prokázal se diplomatickým pasem Čínské lidové republiky. Podle serveru mělo jít o diplomata z vojenského oddělení na čínské ambasádě v Praze. Muž při policejní kontrole odmítl, že by někoho sledoval. Tvrdil, že jel do čínské restaurace na jídlo.
Březnový incident prošetřuje české ministerstvo zahraničí, které si kvůli tomu předvolalo čínského velvyslance. Seznam Zprávy uvedly, že se spekuluje i o možném vyhoštění diplomata.
"Je to poprvé, kdy někdo podnikl takhle násilnou akci proti osobě," hodnotí pro Aktuálně.cz Roger Liu z tchajwanského národního Výzkumného institutu pro demokracii, společnost a nastupující technologie.
Nejde však o první případ, kdy se Čínská lidová republika měla snažit zastrašovat české nebo zahraniční politiky na tuzemském území. "K nejrůznějším incidentům dochází pravidelně, automobilová honička po městě jako z nějakého akčního filmu je ale poměrně neobvyklá," hodnotí pro Aktuálně.cz Simona Fantová, analytička projektu Sinopsis zaměřujícího se na Čínu, jehož konference se Hsiao během své návštěvy Prahy zúčastnila.
I tam přišla s policejní ochrankou, organizátory akce o incidentu ale nikdo neinformoval. "Věděli jsme o určitých podezřelých věcech, například že před budovou stojí auto, jehož posádka si filmuje účastníky naší akce," popisuje Fantová.
Přestože Hsiao ještě nenastoupila do funkce, považuje ji Peking za hrozbu. Jako bývalá diplomatka ve Spojených státech pomohla dojednat balíček vojenské pomoci pro Tchaj-wan za deset miliard dolarů, který má pomoct ostrovu bránit se Číně. Sousední velmoc považuje ostrov za svoje území a nevyloučila možnost sjednocení vojenskou silou. Peking za to umístil Hsiao na sankční seznam.
Čínští donašeči v Česku
Sledování a zastrašování opozičníků nebo kritiků režimu je jednou ze standardních aktivit Pekingu v zahraničí. Probíhá několika způsoby - online, pomocí neoficiálních čínských policejních stanic, systémem donašečů mezi čínskou komunitou či operacemi tajných čínských služeb v cizích zemích, které se uchylují i k vyhrožování nebo únosům.
O přítomnosti podezřelých Číňanů v Česku, kteří byli ve spojení s čínskou ambasádou, už v minulosti promluvilo několik odpůrců režimu. "Na našich akcích obvykle požadujeme právě z tohoto důvodu registraci předem," líčí Fantová, jak se Sinopsis pokouší možným problémům předcházet.
"Měli jsme samozřejmě pár lidí, kteří se o nás zajímali, chtěli s námi spolupracovat či přijít na naše akce, u kterých jsme měli jisté podezření, že by právě z tohoto důvodu mohli být problematičtí. Jinak na akcích pořádaných jinými entitami jsem skutečně zažila lidi, kteří sbírali informace, jež evidentně chtěli předat čínské straně," dodává zkušenost z praxe.
Čínské akce v Česku považuje proto Fantová v porovnání s jinými evropskými zeměmi za "výrazně drzejší". Doplňuje, že se vystupňovaly zejména v letech 2019 a 2020, kdy tehdejší šéf Senátu Jaroslav Kubera plánoval návštěvu Tchaj-wanu a čelil kvůli tomu velkému nátlaku Pekingu.
Krátce před svým úmrtím se sešel s čínským velvyslancem a obdržel také dokument, v němž čínské velvyslanectví vyhrožovalo Česku odvetou, pokud Tchaj-wan navštíví. Kuberovi blízcí později uvedli, že byl podle nich před úmrtím pod silným tlakem Pekingu.
Kromě Tchaj-wanu tím zastrašují i Česko
Podobné incidenty týkající se čínského zastrašování tchajwanských politiků Čínskou lidovou republikou si vybavuje i Roger Liu. Jak ale uvádí, vždy byly směřované na památníky nebo fotografie politiků z Tchaj-wanu.
Liu vnímá čin jako zastrašování budoucí viceprezidentky i Česka. "Ke Spojeným státům, Francii, Indii a dalším velkým mocnostem by si to nedovolili. Když ale chtějí varovat země spřátelené se Spojenými státy, vyberou si menší země jako Austrálii a Kanadu," popisuje. Ve jmenovaných případech Peking zatkl občany, kteří se v Čínské lidové republice narodili, ale později si změnili občanství. Místo skutečně spáchaných zločinů se jako o důvodu zadržení mluví o politických důvodech.
Podle něj to nyní vypadá, že se nyní zásahy pokouší rozšířit na menší evropské země, jako je například Česko. "Bez ohledu na místní zákony," uzavírá.
