Když předseda vlády Andrej Babiš 1. ledna 2026 přislíbil, že vyhlásí Den české vlajky, mimoděk otevřel skříňku s kostlivci, kterým se političtí matadoři raději vyhýbají.
Jak Babiš vytáhl kostlivce ze skříně
„Přeji si, aby rok 2026 byl rokem hrdosti a aby nám pak už vydržela na věky,“ řečnil předseda vlády na Nový rok. „Abychom byli hrdí na to, že jsme občané České republiky, abychom se nebáli dát najevo, že nám na naší zemi záleží. Klidně úplně obyčejně tím, že si připneme českou vlajku do klopy saka nebo ji vyvěsíme z okna.“ A vzápětí slíbil, že brzy navrhne nový významný den v českém kalendáři, který bude oslavovat národní prapor.
Současná česká vlajka je ale spojena hned s několika kostlivci, tedy kontroverzemi. Modrý klín na československé vlajce dříve symbolizoval Slovensko, ale co představuje dnes? Moravu či dokonce Moravu se Slezskem? Anebo je to snad nostalgická vzpomínka na ztracenou slovenskou kolonii či odkaz na české veletoky Labe a Vltavu? Oficiální výklad barev ani tvarů na české vlajce žádný současný zákon nespecifikuje. Na rozdíl od konkrétních interpretací z éry předválečného či socialistického Československa.
Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) z listopadu 1992 navíc striktně říká: „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky."
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Státní symboly nepatří falešným vlastencům. Bereme si vlajku zpět, hlásá nová výzva.
50 miliard jako odškodnění za vlajku
Nesmějí. Jenže Češi si s tímto federálním zákonem nedělali hlavu a dodnes používají bývalou československou vlajku. A proč vlastně úmluvu, kterou v roce 1992 podepsali předseda Federálního shromáždění (československého parlamentu) Michal Kováč a předseda federální vlády Jan Stráský, nedodrželi?
Autor tohoto textu hledá rozumné vysvětlení bezmála 15 let. Svým způsobem marně, k dispozici jsou hlavně kuloární informace. Parlamentní stenozáznamy i další oficiální zdroje mlčí.
Někdejší ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller prozrazuje aspoň podrobnosti z tehdejší parlamentní heraldické a vexilologické komise, v níž na počátku devadesátých let také zasedal: „Když si Česká republika ponechala československou vlajku, někteří Slováci se opravdu zlobili. A ústy svého tehdejšího vrcholného představitele vyčíslili tímto aktem způsobenou újmu na 50 miliard korun."
Česká strana porušení zákona o zániku federace mimo protokol omlouvala tím, že v nově ustavené republice už federální norma z roku 1992 neplatí. „Byly nějaké dohody, ale nedodržely se,“ rozčílil se tehdy první premiér samostatné Slovenské republiky Vladimír Mečiar. Mezi slovenskými politiky nebyl sám, kdo zneužití federální československé vlajky považoval za podraz.
Proč český podraz ublížil Slovensku
„Pořád si myslím, že to od Čechů nebylo fér,“ říká o českém podrazu další pamětník bitvy o československou vlajku, Ladislav Vrteľ, přední slovenský vexilolog (odborník na vlajky) a spolutvůrce současného slovenského státního praporu. Přijetí československé vlajky za českou vnímá jako záměrné oslabení nově zrozeného Slovenska a ztížení jeho startovních podmínek.
Svět znal československou vlajku, ta slovenská však byla „terra incognita“, tedy země neznámá. Navíc se příliš nelišila od ruské či slovinské a státníci si prapory pletli. „Někdejší místopředseda Federálního shromáždění Roman Zelenay dokonce vyčíslil, jakou jste nám, vy Češi, způsobili škodu,“ vypráví Vrteľ, přesné číslo si ovšem nevybavuje. Müller zmínil částku 50 miliard korun.
Lstivé chování Čechů, kteří si nelegálně přivlastnili historické symboly Československa, nejhlasitěji zpochybňoval právě slovenský politik Roman Zelenay, v roce 1992 místopředseda československého parlamentu (Federálního shromáždění). Po vzniku Slovenské republiky zůstával místopředsedou Mečiarovy národovecké strany HZDS a nově byl jmenován státním tajemníkem Ministerstva kultury Slovenské republiky i předsedou Slovenské genealogicko-heraldické společnosti při Matici slovenské. Jeho finanční požadavky spojené s federální československou vlajkou ale nešťastně ukončila autonehoda na dálnici D1 v listopadu 1993, při které v 41 letech na místě zemřel.
Praha za imaginární škody nikdy nezaplatí
Češi na astronomický požadavek Slováků oficiálně nereagovali a za „ukradenou“ vlajku a údajnou škodu slovenským bratřím nezaplatili ani haléř. Nehrozí proto, že by Slovensko v budoucnu ještě žádalo újmu proplatit? Asi nikoli. Když třeba Polsko v roce 2019 vystavilo účet Německu za válečné škody v ohromující výši 850 miliard dolarů, reálně se také nic nedělo. „Nemyslím si, že by Češi někdy museli platit za tuto slovenskou újmu,“ myslí si Vrteľ.
Ministr kultury ve vládě Petra Fialy Martin Baxa (ODS) dříve v parlamentu zastával i post místopředsedy parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii (2017–2021). A tvrdil, že pro nově založenou Českou republiku bylo výhodnější si československou vlajku ponechat, než aby se vymýšlela jiná fangli: „To rozhodnutí dobře vyjadřovalo tehdejší postoj drtivé většiny Čechů, kteří považovali Československo za svůj stát, jehož rozpad si nepřáli.“
Baxa také připomněl, že Češi v roce 1993 uvažovali i o vlastní vlajce, ale nápad nakonec zavrhli. Návrhy, diskuse, schvalování, to vše by trvalo až dva roky, stejně jako při zrodu československé zástavy v letech 1918 až 1920. A během té doby by republice chyběl státní symbol. „Uvažovalo se také o návratu k historické bílo-červené vlajce, která byla vlajkou Českého království. Ta už ale byla v roce 1993 jako národní symbol zapomenuta, a navíc byla identická se současnou polskou zástavou, takže pro nový stát nepoužitelná.“
Den české nebo československé vlajky?
Paradoxní je, že s nápadem zavést významný Den české vlajky přichází premiér slovenského původu Andrej Babiš. České občanství získal teprve v roce 2000, nicméně se narodil jako Čechoslovák, a to v roce 1954 v Bratislavě. V letošním novoročním projevu pak zvažovaný Den české vlajky poněkud zmatečně obhajoval vznikem československé vlajky v roce 1920.
„Jsem Čech a záleží mi na naší zemi. Máme být na co hrdí, vždyť jsme byli vždy pracovitý, šikovný a odolný národ. Navrhnu, aby se 30. březen stal významným dnem – Dnem české vlajky. 30. březen proto, že právě v tento den v roce 1920 byla československá vlajka zavedena,“ prohlásil Babiš. Jako by se ministerský předseda spíše chystal navrhnout Den výročí zaniklé československé vlajky. Nikoli Den české vlajky, která se stala státním symbolem nového státu až 1. ledna 1993.
Tajemný modrý klín
Československá státní zástava zanikla o půlnoci na 1. ledna 1993. Slovenská republika si zvolila historickou slovenskou vlajku, která se zrodila už během revoluce v roce 1848 a byla i státním symbolem klerofašistického Slovenského státu v letech 1939–1945. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se však zcela shodovala s obnovenou vlajkou Ruska (Ruské federace), takže byla doplněna slovenským znakem.
Češi si to zjednodušili, po osamostatnění republiky nedodrželi úmluvu se Slováky a ponechali si československou vlajku, kterou prohlásili za státní symbol České republiky. A to zákonem o státních symbolech ČR č. 3/1993 Sb. V narychlo upečené normě ale nezbylo místo na vysvětlení symboliky. Všichni tehdy věděli, že modrý klín v této vlajce je už od roku 1920 symbolem Slovenska, takže bylo trapné tvrdit, že se najednou proměnil v symbol Moravy nebo třeba v symbol českých veletoků - Labe s Vltavou.
Pro Čechy zhruba do třiceti let je ale nyní modrý trojúhelník na české vlajce pořád větší záhadou. Červená s bílou jsou historické barvy Království českého, ale co ten podivný klín?
Učitelé nevědí, co mají říkat
Modrou barvu na české vlajce si navíc východní soused stále může vykládat i tak, že si Praha pořád dělá nároky na území od Bratislavy po Košice. Je to v každém případě podivnost, většina států totiž barvy či tvary na státní vlajce hrdě vysvětluje. V případě České republiky takový výklad neuvádí žádný zákon ani jiná norma, jen někteří kantoři svévolně tvrdí žákům a studentům, že modrý klín je symbolem Moravy.
Učitelé totiž od vzniku republiky v roce 1993 marně čekají na nějaký metodický výklad ministerstva školství, jak symboliku státní vlajky vysvětlovat. Tápou, proto si často i vymýšlejí. „Pokud bychom ale modrý klín považovali za symbol Moravy, museli bychom se ptát, proč na vlajce není také černá nebo zlatá barva, která by symbolizovala Slezsko,“ odmítá výklad modré barvy jako symbol Moravy vexilolog Karel Müller. V platném státním znaku totiž kromě moravské orlice roztahuje křídla i černá slezská orlice.
Třináct amerických pruhů vs. český klín
Premiér Babiš v novoročním projevu označil Českou republiku „za nejlepší místo pro život na celé planetě“ a vyzval k hromadné propagaci státní vlajky. Proč ne. Den vlajky slaví třeba Polsko, Spojené státy americké i další země. Většinou ale naprosto konkrétně vysvětlují, proč má podoba praporu stávající podobu.
Že třináct pruhů na americké vlajce symbolizuje 13 států, které založily Spojené státy, to ví každý americký školák. A stejně tak, že hvězdy v levém rohu zástavy vyjadřují současný počet států americké federace. Co ale znamená modrý klín na české vlajce, to tuzemští politici nedokázali rozhodnout ani 33 let po založení České republiky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Navrhnu významný den české vlajky, slíbil Babiš v novoročním projevu Občany vyzval k hrdosti..
