"Chtěl bych se omluvit, za problémy, které náběh působí na kterékoliv straně a uznávám, že čas na zorientování se v systému byl pro úředníky i vzhledem k možnostem velmi krátký. I podle zpětné vazby teď navazujeme další sérií školení a webinářů," uvedl Bartoš.
Polemizoval současně s názory, že původní systém byl lepší. Pokud by tomu tak bylo, nepanovala by podle něj před změnou "tak hluboká nespokojenost s délkou stavebního řízení a celým procesem", poznamenal také, že pod vedením nyní opozičního hnutí ANO na ministerstvu "ležel" projekt digitalizace osm let.
"Nikdo do toho nešel, protože bylo zřejmé, že to budou provázet komplikace, odpor ke změně a jde to proti různým zájmům. Nový stavební zákon a moderní digitální řešení potřeba bylo a je a jsem vděčný za každého, kdo na téhle společné cestě pracuje a aktivně se podílí na její realizaci. Všem tlakům navzdory. Děkuji všem za dosavadní nasazení i za trpělivost, než se tato zásadní změna usadí a budeme z ní jako společnost benefitovat," uvedl.
Pokud něco podle něj způsobilo nižší propustnost stavebního řízení, tak to nebyl nový informační systém nebo jednodušší stavební zákon, ale uměle vyvolaná a živená panika před prvním červencem. "Je to hlavně zahlcení žádostmi podanými podle starého stavebního zákona, které neúměrně zatěžuje úřady. U řízení podle nového stavebního zákona jsme do konce roku prodloužili základní lhůty pro rozhodnutí stavebního úřadu na dvojnásobek," uvedl.
Potíže se spuštěním digitalizovaného stavebního řízení by podle Svazu měst a obcí mohly znamenat skluz 13 tisíc stavebních povolení v hodnotě 100 miliard korun, a to v případě, že se podaří systém uvést do funkčního stavu do začátku září. Svaz varuje před kolapsem úřadů a také před dalšími škodami, které mohou plynout z nemožnosti čerpaní předjednaných dotací. Podobně jako Platforma pro zdravý stavební zákon, do které patří například Svaz podnikatelů pro stavebnictví, Česká komora architektů a Asociace developerů, žádá politiky o jednání k řešení problémů digitalizace stavebního řízení.
