Příběh BB (kvůli ochraně oběti používáme iniciály z rozsudku ESLP), dívky z romské osady, která byla zneužívána adoptivní rodinou a prodána do sexuálního otroctví v Anglii, odkud se jí podařilo dostat, je příběhem o osobní statečnosti postavit se státu. Když BB po strastiplném návratu domů Slovensko odmítlo pomoc, spojila se s právníky a pustila se do nerovné bitvy. Po dvanácti letech soudních sporů našla zastání u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Tam vybojovala přelomový rozsudek, který může pomoci změnit osud mnoha obětem obchodu s lidmi.
BB neměla v životě moc štěstí. V devadesátých letech se narodila v romské osadě na Slovensku, avšak rodiče ji opustili, a tak skončila v dětském domově. Když byla plnoletá a musela z domova odejít, vzala si ji k sobě jedna z rodin v rodné romské osadě. Tito lidé jí sebrali veškeré peníze, které po odchodu z dětského domova dostala od státu na samostatný život. U nové rodiny uklízela, vařila, myla nádobí – zkrátka si z ní udělali služku.
Záhy se vdala za jejich syna, s nímž otěhotněla. Po porodu se sama a bez pomoci nedokázala postarat o společné dítě, takže jí ho slovenské úřady odebraly.
V roce 2010, když bylo BB dvacet let, ji rodina vyhodila z domu. Mladá žena neměla kam jít ani jak si vydělat peníze. Rodina se nad ní zdánlivě smilovala a domluvila jí schůzku s jistým mužem, v soudních dokumentech nazývaným „Pan Y“. Ten jí vysvětlil, že ji odveze do Velké Británie, kde bude pracovat jako prostitutka. Jelikož BB nic jiného nezbývalo, souhlasila.
Minimálně rok byla nucena poskytovat sexuální služby, aniž by z toho měla jedinou penci. Všechny peníze šly Panu Y a romské rodině na Slovensku, která ji v podstatě prodala. Pan Y ji navíc dál zneužíval jako služku a podával jí drogy.
Poté, co Pan Y odjel a BB zůstala v cizině sama, si jí všimla policie. Ta vyhodnotila, že se jedná o oběť obchodování s lidmi a předala ji do péče tamní Armádě spásy. BB se tak z kolotoče zneužívání podařilo vystoupit. Zdaleka ale ještě neměla vyhráno.
V roce 2012 britské úřady vrátily BB na Slovensko. V rámci Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi se jí ujaly Slovenská katolická charita a Řeckokatolická charita. BB svitla naděje, že její život by se mohl aspoň trochu srovnat. Jenže tato pomoc a ochrana neměly dlouhého trvání.
Charita na milost politikům
Obě charity, jež činnost zmíněného programu zajišťují a starají se o oběti, jsou přímo financovány ministerstvem vnitra. To znamená, že jsou na této instituci plně závislé. Jestliže se tedy ministerstvo rozhodne vyřadit někoho z programu, nastává problém v tom, zda má neziskovka zastupovat zájmy oběti, nebo ministerstva.
Ministerstvo BB vyřadilo z Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi na jaře roku 2013, což pro ni znamenalo, že se opět ocitla bez jakékoli podpory. Ministerstvo totiž vyhodnotilo, že již není potenciální obětí obchodování s lidmi. Pachatel, tedy Pan Y, který ji odvezl do Velké Británie, kde ji nutil k služebnictví a prostituci a podával jí i drogy, byl v té době na Slovensku obžalován z kuplířství. Stalo se tak navzdory tomu, že britská policie případ označila za obchodování s lidmi a slovenská policie jej začala šetřit.
O vyřazení z Programu přitom podle Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi nelze rozhodnout na základě existence nebo neexistence trestního stíhání pachatele. Úmluva totiž jasně určuje minimální časový úsek třiceti dní – takzvanou dobu na rozmyšlenou –, kdy lidé mohou v programu setrvat. To má komukoli, u koho je důvod se domnívat, že může být obětí obchodování s lidmi, poskytnout čas rozmyslet si, jestli chce spolupracovat s policií. To potvrdilo i tiskové oddělení slovenského ministerstva vnitra.
V roce 2016 navíc slovenský Nejvyšší soud rozhodl v jiném případě o tom, že osoby zařazené do Programu musejí být považovány za účastníky správního řízení, pokud ministerstvo vnitra rozhoduje o jejich vyřazení. V záležitosti BB k něčemu podobnému zkrátka nemělo dojít bez uplatnění jejího práva se proti rozhodnutí odvolat. Zároveň musí ministerstvo vyřazení řádně odůvodnit. „Jakékoli rozhodnutí o zařazení či vyřazení musí být odůvodněné, musí být doručeno všem účastníkům řízení, musí existovat možnost podat proti němu opravný prostředek a musí být přezkoumáno nezávislým soudem,“ vysvětluje Alexandra Malangone, právnička ze slovenské Ligy za lidská práva a bývalá členka monitorovacího Výboru Rady Evropy GRETA (Group of Experts on Action against Trafficking in Human Beings). Nic z toho se však v případě BB nestalo.
Tiskové oddělení slovenského ministerstva vnitra na naše dotazy uvedlo, že vyřazení z Programu nemá formu správního rozhodnutí. Zároveň ministerstvo uvedlo, že “vyřazení z důvodu, že v daném případě nejde o trestný čin obchodování s lidmi, je upraveno v platném vnitřním předpisu Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který stanoví, že program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi je určen pouze osobám, u nichž lze důvodně předpokládat, že se staly oběťmi obchodování s lidmi”.
Definice oběti
„Britské právo hovoří jasně, o zneužívání se jedná vždy, i když budete přísahat, že jste v nevěstinci dobrovolně,“ vysvětluje pro investigaci.cz Caroline Haughey, prokurátorka, advokátka a přední britská odbornice na problematiku obchodování s lidmi. „Není zkrátka možné k vykořisťování udělit souhlas, jakmile danou činnost – například prostituci – zařizuje třetí osoba.“ Podle Haughey se v kauze BB – na které se nijak nepodílela – jednalo o souhlas kvůli absenci alternativy.
Slovenský trestní zákon je přitom v definici obchodování s lidmi přísnější než ten český – počítá totiž i se souhlasem obchodované osoby. Souhlas je neplatný, pokud byla daná osoba například ve zranitelné pozici, případně pod nátlakem nebo byla podvedena.
„V případech, s nimiž jsem se setkala v rámci romské komunity, stála za těmito praktikami ve sto procentech rodina,“ popisuje svou zkušenost s obchodováním s lidmi Caroline Haughey. „Je to zkrátka způsob, jak vydělat peníze, taková pragmatická hierarchie,“ pokračuje. Prokurátorka obecně považuje za velký problém uzavřenost komunit stejné národnosti nebo etnicity v cizí zemi. Oběti jsou z její zkušenosti často pod velkým tlakem, že v případě nesouhlasu nebo spolupráce s policií zrazují svou komunitu, někdy jsou zastrašovány, někdy se pro změnu do pachatelů zamilují. „Když se dostanete do problémů, je často jediné, co máte, komunita – zvláště v zahraničí.“
Jsme financovaní převážně z příspěvků našich čtenářů. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci.Dvanáct let
V září 2012 na Slovensku začalo policejní vyšetřování případu BB, klasifikovaného jako zločin obchodování s lidmi. O několik měsíců později ale kauzu dostala jiná policejní složka, jež se rozhodla případ vyšetřovat už jen jako kuplířství, kdy pachateli hrozí mnohem nižší trestní sazba za profitování z prostituce vykonávané jinou osobou.
Přestože tedy slovenská policie dostala od britských vyšetřovatelů dokumenty prokazující, že BB považují za oběť obchodování s lidmi, na Slovensku šetření pokračovalo v rovině kuplířství.
BB byla během několika měsíců opakovaně vyslýchána, což ji znovu a znovu vracelo k prožitým traumatům a prohlubovalo její psychické potíže. Opětovné výslechy zvláště zranitelných obětí – což jsou například oběti obchodování s lidmi – ovšem zákon zakazuje.
Samotný soud navíc odmítl přihlédnout k výpovědi BB, protože ji nepovažoval za důvěryhodnou.
Jeden rok vězení za zničený život
Pachatel Pan Y byl nakonec odsouzen právě za kuplířství k jednomu roku vězení s odkladem šestnácti měsíců. Státní zástupkyně, která měla případ na starost, uznala, že se jednalo o obchodování s lidmi, nicméně další kroky nepodnikla. Rodinu, jež BB za mužem poslala a která mezitím odjela do Velké Británie, policie nikdy nevyslechla.
„Tyto případy se nedají vyšetřovat jen na základě výpovědí poškozených, protože jsou pod tlakem, mohou být vydíráni, stahovat výpovědi,“ vysvětluje pro investigaci.cz Michal Bačo, státní zástupce, který v minulosti působil v Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci Eurojust, což je organizace, která pomáhá orgánům činným v trestním řízení v justiční spolupráci při vyšetřování mezinárodních zločinů.
„Když jsme vyšetřovali jinou kauzu, kdy na Slovensku verbovali lidi k pracovnímu vykořisťování ve Velké Británii, dokázali jsme například odposlechy nebo sledováním nashromáždit tolik důkazů, že i kdybychom neměli podrobné výpovědi poškozených a svědků, odstíhali bychom to. Což se v případě BB nestalo.“
Právní zástupci BB se proti rozsudkům za kuplířství opakovaně odvolávali. Nakonec podali i několik ústavních stížností. Všechny byly zamítnuty, ta poslední v květnu 2021.
„Co se týká zahraniční spolupráce Slovenska, moc ji od té doby, co jsem opustil Eurojust, nesleduji,“ vysvětluje prokurátor Bačo. „V případě BB si ale nemyslím, že to tak dopadlo kvůli tomu, že je Romka, ale prostě proto, že orgány činné v trestním řízení zvolily méně komplexní a méně pracné metody vyšetřování, zejména ve vztahu ke spolupráci s Británií. Tyto metody nicméně nesou právě ta rizika, na které poukázal ESLP,“ odpovídá Bačo na otázku, jak si zdůvodňuje přístup policie a státního zastupitelství v případu BB. „Někdy k tomu chybí vůle, odbornost, schopnosti a personální substrát,“ uzavírá Bačo důvody, proč orgány selhaly.
Právní zástupci BB se proto obrátili na Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V září 2021 podali žalobu pro porušení lidských práv, nedostatečné prošetření případu a porušení práva na soukromí.
ESLP v rozsudku z října 2024 a po dvanácti letech soudních tahanic potvrdil, že Slovensko v případu BB selhalo. Soud to odůvodnil tím, že došlo k porušení článku 4 Evropské úmluvy o lidských právech, protože slovenské orgány kauzu dostatečně neprošetřily.
Podle rozsudku byla BB ve zranitelné pozici a pachatel – tedy Pan Y – toho zneužil, sjednal jí cestu do Velké Británie a z jejího počínání měl finanční zisk. Soud také přihlédl k tomu, že z právního hlediska se jedná o typický a nijak sofistikovaný modus operandi obchodování s lidmi. Slovenské orgány podle rozsudku rovněž dostatečně nevysvětlily, proč případ překlasifikovaly na kuplířství. ESLP zároveň zdůraznil, že se tak děje často právě proto, že stíhání kuplířství je jednodušší – konkrétně v případě BB policie nikdy nevyslechla její adoptivní rodinu a další svědky a neshromáždila žádné další důkazy, což je vzhledem k tomu, že na vyšetřování měla několik let, o to horší. Soud tak konstatoval, že slovenské orgány selhaly, neboť nesledovaly zřejmou linii vyšetřování.
„Jde o přelomový rozsudek,“ vysvětluje právnička Alexandra Malangone. „Europol (Evropský policejní úřad, pozn. red.) totiž klasifikuje obchodování s lidmi jako organizovaný zločin, na který se například vztahují daleko přísnější kritéria trestu, ale i speciální metody vyšetřování.“ To znamená například odposlechy nebo sledování podezřelých, což se stalo v případu verbování osob na nucenou práci, jejž zmiňoval prokurátor Michal Bačo.
„Evropský soud konstatoval, že státy mají povinnost efektivně vyšetřovat obchodování s lidmi vždy, když existují indicie, že by o tento zločin mohlo jít,“ přibližuje Malangone. „Orgány činné v trestním řízení by měly k vyšetřování obchodování s lidmi přistupovat stejně jako k vyšetřování organizovaného zločinu.“ Podle Europolu je více než 70 % skupin, které obchodují s lidmi, napojeno i na další formy organizovaného zločinu.
„Konečně jsme se dočkali spravedlnosti. Doufám, že žádné další dívky nebo ženy si nebudou muset projít tím, čím jsem si prošla já. Chtěla bych poděkovat Charitě Slovensko a mým právníkům, kteří za mě tuto bitvu vybojovali,“ řekla po vynesení rozsudku BB britskému portálu One Pump Court.
S naší redakcí se BB nakonec rozhodla nemluvit. „Je ráda, že se jejímu případu někdo z médií věnuje, nicméně se momentálně necítí natolik fit, aby se k celé záležitosti veřejně vyjadřovala,“ uvedl pro redakci její někdejší právní zástupce Roman Dula. „BB má z toho, co prožila, trvalé následky, i po letech má stále zdravotní potíže.“
Odškodné, které BB vyměřil Evropský soud Slovensko zaplatilo.
Slovenské ministerstvo vnitra na dotaz, zda z rozsudku ESLP vyvozuje nějaké závěry uvedlo, že “od roku 2012/2013 byla realizována celá řada opatření s cílem změny stavu, který byl Slovensku v oblasti problematiky obchodování s lidmi vyčítán”. Zároveň podle tiskového oddělení probíhají vzdělávací aktivity jak ve směru k orgánům činným v trestním řízení, tak ve směru k veřejnosti případně osobám, které se ve své praxi mohou s oběťmi obchodu s lidmi setkat – například sociální pracovníci.
Slovenská katolická charita se do uzávěrky textu nevyjádřila.
Počet obchodovaných osob identifikovaných na Slovensku se za uplynulých několik let neustále zvyšuje. Více než polovina z nich byly v roce 2024 děti.
The post BB versus Slovensko: Rozsudek po dvanácti letech uznal, že Slovensko selhalo v případu obchodování s lidmi appeared first on investigace.cz.
