Přiznám se, že na české stadiony už se vypravím jen občas a už dlouho chodím v drtivé většině v roli diváka, nikoli novináře. Má to své výhody i nevýhody. Na novinářské tribuně, ve studiu na stadionu či komentátorském stanovišti máte nejen dokonalý přehled, ale většinou i luxus monitoru a opakovaných záběrů. Na druhou stranu mezi diváky si užijete dokonalou ryzí atmosféru se všemi českými projevy a hláškami k tomu neodmyslitelně patřícími. Atmosféra byla na Letné opravdu výjimečně skvělá a vtáhla i dánské krajany trenéra Priskeho, kteří seděli po mé pravici v rohu stadionu až téměř pod střechou.