Americká mise nazvaná Midnight Hammer (Půlnoční kladivo), při které o víkendu letectvo zasáhlo tři íránská jaderná zařízení, byla velmi neobvyklá. Sedm bombardérů B-2 s dvěma členy posádky na palubě letělo 37 hodin přes půl světa a zpět v rámci jednoho z nejdelších leteckých útoků v moderní vojenské historii. Otestovali při tom i hranice lidských možností.
K TÉMATU: Neviditelný rozsévač zkázy. Co umí bombardér B-2, se kterým Američané zaútočili na Írán?
Melvin G. Deaile je jedním z mála lidí, kteří chápou, jaké to je být v kokpitu během podobné operace. Plukovník letectva v důchodu se totiž v letounu B-2 účastnil mise nad Afghánistánem v roce 2001, která zabrala 44 hodin. Cílem operace Trvalá svoboda, kterou zahájil tehdejší prezident George W. Bush necelý měsíc po útocích z 11. září, bylo zasáhnout al-Káidu a Tálibán.
Sobotní operaci Deaile označil za „neuvěřitelný výkon“. „Pro mě bylo nejvýznamnější to, že jsme měli nad cílovou oblastí sedm letadel, která provedla sedm různých útoků, a to vše během 30 minut,“ řekl Deaile, který pro CNN na základě svých zkušeností popsal, jak takové mise probíhají.
Pár hodin spánku a „go pills“
V kritických momentech mise, tedy při vzletu, tankování, bombardování a přistání, museli být oba členové posádky na svých místech. Generál ve výslužbě Robert Spalding pro web ABC News popsal, že palivo se doplňovalo asi šestkrát nebo sedmkrát, přičemž pokaždé to trvalo asi 30 minut. „Před letem a během něj platí přísný režim spánku a stravování, aby byli piloti v kritických momentech v pohotovosti,“ sdělil Spalding.
V mezidobí se posádka střídala ve spánku na malé posteli za sedadly v kokpitu. „Za posledních 20 let to možná vylepšili na něco trochu pohodlnějšího, ale byla to postel, která se dala rozložit za sedadly. Mezi doplňováním paliva se dalo asi na tři nebo čtyři hodiny zdřímnout,“ popsal Deaile. Přiznal, že usínání bylo obtížné. „Je zřejmé, že každý, kdo jde do boje, má určitou úroveň úzkosti. Ale nakonec se vám podaří trochu se vyspat, protože to vaše tělo prostě potřebuje,“ řekl Deaile.
Podobné zkušenosti má i bývalý instruktor pilotů B-2 Joseph VanDusen. „Několikrát do roka trénujeme mise trvající více než 16 hodin. Není to pohodlné letadlo 787. Snažíte se zdřímnout a zároveň zůstat čilí během takovéto mise, ale adrenalin vám proudí v žilách,“ popsal VanDusen podle webu 22News.
Oba členové posádky měli také k dispozici „chemickou podporu“, aby zůstali vzhůru. „Letecký lékař měl povoleno používat takzvané ‚go pills‘ – amfetaminy,“ řekl Deaile. Zdůraznil ale, že se pravidla mohla za více než dvě desetiletí mezi jeho letem a nedávnou misí změnit a že jeho zkušenosti nemusí odrážet zkušenosti posádek bombardérů ze soboty.
Toaleta jen v naléhavých případech
Letoun B-2, vyrobený společností Northrop Grumman, je jedním z nejdražších a nejsofistikovanějších bombardérů v provozu. Je vybavený i chemickou toaletou. Deaile ale uvedl, že se používá jen v „naléhavých případech“, aby nedošlo k přetížení. Mezi toaletou a sedadly pilotů navíc není žádná přepážka. „Soukromí spočívá v tom, že ten druhý se dívá jinam,“ popsal Deaile.
Vysoká nadmořská výška a přetlakové kokpity však mohou piloty dehydratovat. Zásadní je proto dostatečné pití vody. Deaile odhadl, že vypili asi láhev vody za hodinu. Močili do takzvaných „piddle packs“ – v podstatě do sáčků podobných Ziplocům naplněných kočičím stelivem. Aby se po cestě zabavili, počítali prý množství a hmotnost pytlíků naplněných močí, které nashromáždili. „To jsou totiž věci, které děláte, když máte 44 hodin, že?“ řekl Deaile. Jak informuje web New York Post, bombardéry B-2 jsou vybaveny také mikrovlnkou a chladničkou.
Bývalý generálporučík letectva Steven Basham, který v roce 1999 pilotoval letouny B-2 nad Srbskem při jejich prvním použití v boji, označil sobotní misi za „nejsurreálnější okamžik“ v životě posádek. „Ve skutečnosti plní misi, o které nikdo na světě neví,“ podotkl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Írán ostřeloval Izrael po začátku příměří, ten hrozil odplatou. Trump se uchýlil k vulgarismu
