Pustil jste se do investic, nebo jste spíše opatrnější střadatel?
Investuji. Snažím se dodržet všechny rady, které jsem se dozvěděl od svého nejbližšího okolí prostřednictvím finančních poradců. Ti mi pomáhají dlouhodobě. Držím si samozřejmě zálohu na běžném účtu na provozní náklady. Všechny ostatní peníze ale investuji.
ČTĚTE TAKÉ: Na milion měsíčně si loni přišli dva nejlépe placení úředníci v Česku. Jiní berou jako pokladní
Využíváte služeb daňových poradců? Nelákalo vás investovat podle sebe?
Moje nastavení je takové, že se obklopuji lidmi, kteří své práci rozumějí. Já se vyznám v moderování. Je mi jasné, že v oblasti investic jsou lidé erudovanější a fundovanější. Ve chvíli, kdy si k nim na základě svého vlastního testu vytvořím důvěru, tak se svěřím spíše do jejich rukou. Nepouštím se tedy do šílených věcí, které se v současné době těší oblibě. Spousta investičních nástrojů je pod silným marketingem, aby nachytal nezkušené zájemce.
Z toho je cítit, že jste spíše konzervativní investor...
Určitě bych o sobě řekl, že jsem konzervativní a realistický investor. Mám až alergii na to, jak se propagují různé investice do divných věcí. Myslím tím část kryptoměn a podobné instrumenty, které slibují dvouciferný roční výnos. Když se na to podívám zpětně, tak konzervativní investování je z dlouhodobého hlediska velmi atraktivní a výnosné.
Kdy jste začal poprvé investovat?
Bylo to období mezi 26 a 30 lety. Po třicítce se už jedná o skutečně velkou část a má to nějaký systém. Určitě tedy už patnáct let.
Jak dlouho vám trvalo začít s investováním od své prvotní myšlenky, že chcete peníze zhodnocovat?
Myslím si, že to přišlo s definitivní akvizicí vlastního bydlení. Poté, co jsem opustil nájmy, jsem si chtěl ve věcech udělat pořádek. Ve chvíli, kdy mám u banky velký závazek v podobě hypotéky, tak své příjmy musím investovat a zhodnotit. Aby mi závazek co nejrychleji zmizel.
Dříve jsem utrácel za blbosti
Doporučil byste na základě svých dosavadních zkušeností, aby mladí lidé začali investovat co nejdříve?
Jednoznačně. Udělal bych to daleko dřív. Nyní zpětně vidím, kolik peněz jsem v minulosti spálil spotřebou a za různé blbosti. Dnes bych se zamyslel nad dobou, kdy mi bylo 22 až 30 let. Tyto roky byly docela drsná období zbytečných nákladů. Určitě bych se na začátku držel rad rodičů, protože i když na ně nedbáte, tak se k nim později vrátíte.
Lidé, kteří investují, oplývají větším povědomím o finanční gramotnosti. Jak jste se dostal ke svým znalostem?
Mám to štěstí, že moderuji velké množství finančních konferencí a platforem, kde se o finanční gramotnosti mluví. Pořád jsem s ní tedy ve styku. Když se pak člověk podívá kolem sebe, tak vidí absurdnost spotřební společnosti.
Máte dvě děti. Změnila se nějak vaše finanční strategie poté, co se vám narodily?
Určitě, člověk si zvýší životní pojištění. Pokud nemáte děti, tak majetek i investiční portfolio nemají žádný cíl. Člověk najednou vidí koncového uživatele. To mi dává určitou svobodu, protože nic z toho, co s manželkou vlastníme, už dávno není naše. Už najednou vím, že v dlouhodobém horizontu nemám nic.
Z průzkumu společnosti Behavio pro Broker Consulting vyplynulo, že většina rodičů, kteří svým dětem investují, peníze odkládají od narození. Máte to také tak?
Ano. Musím ale říct, že účty sice nesou jejich křestní jména, ale správcem jsem stále já. Říká se, že když má někdo investovat, tak to má být dlouhodobě a pravidelně. Člověk si to málokdy uvědomí. Když ale přijdou na svět děti, tak to má logiku. Do 18 let za ně máte plnou zodpovědnost a máte přirozený investiční horizont s jasným cílem.
Stejný průzkum hovoří také o tom, že třetina rodičů na úspory pro své děti v průběhu investování sáhne. Jsou pro vás odložené peníze pro děti svaté, nebo je hodláte využívat?
Jsou svaté, protože zatím nepřišla krizová situace. Pokud by nastala krize, tak bych na to sáhl, protože jsme jedna rodina. Mám dokonce určitou oblast, která je zamčená a úspory vybrat nemůžu. Takže na ně zatím nesahám.
Setkal jste se někdy s problémem převodu majetku z generace na generaci? Hovořil o ní například předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl s tím, že se jedná o otázku, která se bude mezi lidmi řešit čím dál více.
Myslím si, že to přichází. Nemyslím tím teď sebe, ale spousta mých starších kamarádů má vizi, že například své domy předají svým dětem. A to aniž by se jich ptali. Pak dochází ke smutnému vystřízlivění, že to nechtějí. Vnímám to ale podobně. Já nevím absolutně nic o tom, co se Beatě nebo Albertovi bude líbit za dvacet let. I naše generace budovatelů bude muset popřít ego a pochopit, že i když jim předám svůj vysněný byt, tak ho poté prodají.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Velikonoce budou letos dražší, říká ekonom. Jak ovlivní naše peněženky konflikt v Íránu?
