Koncem roku 2025 by v Česku mělo stát přes patnáct tisíc doručovacích boxů. Před deseti lety tu přitom nestál téměř žádný. Segment boxů se může ukázat jako to nejdůležitější bojiště mezi doručovacími službami.
Hlasité nářky o tom, že se v Česku nestaví, se ani zdaleka netýkají samoobslužných doručovacích boxů. Ty se naopak staví všude a jejich kolonizace veřejného prostoru je zvláště ve městech hodně nápadná. Má to svůj důvod: staly se hlavním bitevním polem války provozovatelů doručovacích služeb.
Zatím posledním střetnutím se zdá být bitva dvou gigantů Alzy a Zásilkovny. Alza má údajně v plánu ještě letos rozjet službu Pošli to Alzaboxem, která by dala její síti více než tří tisíc boxů další způsob využití. To umožní třetím stranám využít původně vnitřní logistickou síť největšího českého e-shopu pro svou potřebu. Alza tím cílí na tržní podíl Zásilkovny ze skupiny Packeta, která by letos měla jako první pokořit hranici pěti tisíc vlastních boxů.
Mezi doručovateli je strategie stejná. Alza plánuje přidat v roce 2025 přes tisíc boxů, Zásilkovna kolem osmi set a dalších asi dva a půl tisíce jich mají mezi sebou rozdělených PPL, GLS i OX Point, který využívá například Balíkovna České pošty.
Vloni bylo boxů v Česku dvanáct tisíc, letos by měl jejich počet vyrůst o čtvrtinu. Jejich uživatelská jednoduchost u zákazníků zkrátka boduje, na což provozovatelé slyší.
„Boxy jsou u klientů suverénně nejoblíbenějším způsobem dopravy a poptávka po nových
místech ze strany domácností i měst a obcí neutuchá,“ říká ředitel zásilkové služby GLS v Česku Petr Pěcha s tím, že jeho společnost letos dubnu nainstalovala tisící box a hodlá v rozšiřování sítě svižně pokračovat.
Z analýzy, kterou si GLS vypracovala, vyplývá, že výdejní boxy vůbec nezasáhnou jen necelou čtvrtinu všech nakupujících na internetu. Jinými slovy pro tři ze čtyř zákazníků je výdejní box možným a často i preferovaným způsobem doručení. Konkrétně celé dvě třetiny lidí podle průzkumu od firmy Behavio doručovací boxy někdy využijí a hlavním místem pro přijetí zásilky jsou pro 43 procent Čechů.
Obecně se pak dá říct, že si balíček vyzvedne několikrát ročně 90 procent Čechů a necelá polovina obdrží zásilku i několikrát měsíčně.
Ve větších českých městech se boxy staly spolehlivější a dostupnější verzí pracně budované sítě výdejních míst v provozovnách, které si vyzvedávání balíků přihodily ke svému podnikání jako vedlejší byznys. Ostatně jen málokterý měšťan si někdy nevyzvedl balíček v trafice či květinářství.
Jenže doručovací box není omezený otevírací dobou prodejny či státním svátkem. Ve městech má dnes necelých osmdesát procent lidí některý z doručovacích boxů v docházkové vzdálenosti 500 metrů. Jen autor tohoto textu jich v této vzdálenosti u svého bydliště na Praze 4 napočítal třináct.
Přesto je honba za ještě hustší sítí míst, kam si můžete dojít vyzvednout objednávku, intenzivnější než kdy dřív.
Alzaboxy vs. Z-Boxy
Není tak divu, že na vedoucího hráče segmentu boxů, tedy Zásilkovnu, se snaží inovativně dotírat právě Alza.
„Za mě jde o logický krok. Alza už dávno není jen e-shop, prakticky je to logistická platforma. Podle dostupných odhadů přepraví více zásilek než někteří tradiční dopravci, a to zejména díky své síti výdejen a AlzaBoxů. Boxy má na výborných lokalitách, jsou kvalitně zpracované, uživatelsky známé a využívají je i další dopravci jako DPD, GLS, PPL nebo Balíkovna,“ hodnotí souboj Aleš Kučera, generální ředitel společnosti Zaslat, kterou před třemi lety koupilo polské Alsendo.
Podle Kučery by nabídka mohla zaujmout menší firmy i soukromé odesilatele. Platba kartou a vysoký standard ovládání by tomu nasvědčovala. „Navíc by Alza mohla efektivně vytížit vozidla, která dnes primárně slouží pro rozvoz zásilek, ale od boxů jezdí prakticky nevytížené. Z mého pohledu jde o ideální příklad optimalizace sítě,“ doplňuje Kučera.
Krok Alzy má dle jeho slov potenciál zásadně změnit celý obor. Pro Alzu to může znamenat masivní bonus v efektivitě a především ve snížení nákladů. Kučera ale upozorňuje také na to, že může jít o přípravu na hlubší integraci vlastní logistické platformy pro dodavatele z AlzaTrade, obdoby vlastního internetového tržiště. Jeho zahrnutím do vlastní logistické sítě by Alza dostala do rukou ještě větší objem zásilek.
Prsty už má ale v podobném byznysovém schématu také Zásilkovna. Její Z-Boxy slouží jako výdejní místa pro balíčky, které si především z online bazarů lidé zakoupí. Tlak Alzy všaj nejspíše donutí Zásilkovnu k rychlé inovaci – konkrétně nechat balíky do Z-Boxu přímo podávat k odeslání. Podobná spolupráce se už chystá mezi Zásilkovnou a internetovým bazarem Vinted litevské zakladatelky Mildy Mitkute.
Kromě toho chtějí v Zásilkovně také napodobit službu Alzy, která umožňuje objednané zboží do boxu doručit expresně do rána druhého dne. Podle mluvčí Anny-Marie Lichtenbergové také zvažují nabídnout zákazníkům možnost převzít si balíček v sobotu.
Celkově patří česká e-commerce dlouhodobě mezi nejvyspělejší v Evropě, alespoň pokud jde o doručování mimo domov. A boxovní expanzi talčí dopředu právě Alza a Zásilkovna.
„Ostatní hráči zatím spíše testují nebo budují vlastní sítě, často v menším měřítku. I Zásilkovna nedávno upravila svou strategii a začala rušit menší boxy ve prospěch větších a lépe využitelných,“ říká Kučera ze Zaslat.
Doručovací boxy mají v česku zajímavou byznysovou historii. Jsou totiž spjaté se zakladatelem Rohlíku či služby Dáme Jídlo Tomášem Čuprem. Projekt Kouzelná almara, za kterým stál právě český podnikatel a investiční skupiny Miton a Enern, se snažil Čechy oslovit už v roce 2013. Na boxy, které se nyní staly běžnou součástí našich životů, ale tehdy zřejmě trh připravený nebyl a Kouzelná almara se neuchytila a nepomohlo jí ani sloučení s poštomaty InPost.
The post Boxovací války. Velcí doručovatelé se přetlačují, těžit z toho mohou menší firmy appeared first on Forbes.
