Více než 80 procent Čechů považuje současnou bytovou situaci za špatnou a více než polovina ji dokonce označuje za velmi špatnou. Nejkritičtější jsou k situaci Pražané, nespokojené jsou dvě třetiny obyvatel hlavního města. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro Evropu v datech a Českou spořitelnu.
ČTĚTE TAKÉ: Byt jako jistota: Majitelům i bez nájemce vydělal půl milionu ročně, v Praze ještě víc
Přímo mladí Češi pak vnímají bytovou krizi jako jeden z nejpalčivějších problémů současnosti, který se jich osobně dotýká. Uvedlo to téměř 65 procent lidí ve věku 18–29 let oproti 39 procentům Čechů ve věkové kategorii 30–65 let. Obě věkové kategorie se však shodují, že současná situace výrazně znevýhodňuje mladé.
Pátá nejhorší úroveň bydlení v EU
Nepříznivou situaci potvrzují také data dlouhodobé analýzy Indexu prosperity Česka. Z nich vyplývá, že v rámci evropské sedmadvacítky je úroveň bydlení v Česku pátá nejhorší. Od začátku měření Indexu v roce 2022 se toto pořadí pomalu, ale setrvale zhoršuje. Před třemi roky se Česko umístilo na 21. příčce oproti letošnímu 23. místu.
Jeden z největších problémů dle analýzy představuje finanční dostupnost vlastnického bydlení. Pořízení průměrně velkého bytu v ČR vyjde totiž na 13,6 ročních platů, což odpovídá třetí nejvyšší hodnotě v EU. V Praze pak pořízení vlastního bydlení stojí průměrně 17,8 ročních platů.
V mnohých případech se cena bytu pohybuje vysoko nad možnostmi Čechů. „Dostupnost bydlení je v tuzemsku velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, jak ukazují data nejen naše, ale třeba i ČNB,“ uvedl Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR z oddělení Socioekonomie bydlení a dodává, že investory ani vysoké ceny neodrazují.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mama hotel vládne Česku i Evropě: Stále více mladých žije kvůli drahému bydlení s rodiči
To, jak se situace na realitním trhu proměňuje, sleduje také platforma Reas. „Aktuálně se nejvíce diskutuje cenová dostupnost vlastního bydlení. Při detailnějším pohledu na data ale vidíme, že si dnes mladí lidé mohou koupit více než v roce 2023,“ podotkl pro CNN Prima NEWS ředitel a spoluzakladatel Reas Michal Makoš.
Mladí ve věku 25–34 let, kteří pořizují byt prostřednictvím třicetileté hypotéky a disponují průměrnou mzdou, dnes v celorepublikovém průměru dosáhnou na byt o velikosti zhruba 40 m². Ještě v roce 2023 to přitom bylo okolo 35 m². „Tento posun je dán kombinací několika faktorů, nejen poklesem úrokových sazeb, ale také tím, že mzdy od roku 2023 rostly rychleji než ceny bytů. V posledním kvartálu se ale tento trend otočil,“ uvedl s odkazem na index, který platforma připravuje.
Ideální bydlení má jen minimum mladých Čechů
Z dostupných dat vyplývá, že problém s bydlením dopadá zejména na mladé. „Celkem 38 procent Čechů ve věku 18–29 let je přesvědčeno, že si během svého života nebude moci koupit své ideální bydlení, a dalších 13 procent neví, zda na něj někdy dosáhne,“ sdělil na tiskové konferenci Tomáš Odstrčil, šéfredaktor a analytik Evropy v datech.
Vlastní bydlení se tak pro mnohé stává nedostižným snem. „Mladí často úplně rezignovali na ideu vlastního bydlení, protože i v párech na hypotéku nedosáhnou. Někteří zkoušejí hledat bydlení mimo velká města, i když pak musí dojíždět. Dále se ukazuje prohlubování sociálních nerovností – mladí bez majetkového zázemí mají podstatně horší start,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení. Situace se podle ní bude pravděpodobně dál zhoršovat.
V průzkumu uvedla třetina Čechů, že své ideální bydlení má. Tento podíl je vyšší ve věkové kategorii 30–65 let, kde dosahuje 38 procent. U mladých Čechů do třiceti let tento podíl vychází na pouhých osm procent.
Nedostupné bydlení odrazuje od založení rodiny
Situace na realitním trhu navíc neovlivňuje jen samotné bydlení. Dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let uvedly, že je současná situace stresuje, přičemž tento podíl dosahoval vyšší hodnoty u žen. To má pak i dalekosáhlé socioekonomické dopady, jedním z nich je nižší porodnost.
Podle české studie nedostupnost bydlení vede zejména k tomu, že mladí odkládají založení rodiny. Data z průzkumu Ipsos toto tvrzení dosvědčují, až 55 procent Čechů ve věku 18 až 29 let s tímto tvrzením souhlasí. To způsobuje posun věku, v němž mají ženy první dítě, a výsledkem je kromě vyšší rizikovosti těhotenství také nižší průměrný počet dětí, které rodiny mají.
Od roku 2015 zdražily byty na víc než dvojnásobek
Za poslední desetiletí vzrostly ceny bytů o více než dvojnásobek. Jak uvádí Bírová, v Praze byt stojí oproti roku 2015 o 112 procent více, v Brně o 140 procent. „Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou. Stojí za ním zejména poptávka vnitřní migrace do měst – vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a jejich podíl za posledních 20 let zároveň výrazně stoupl,“ uvedla.
Další důvod rostoucí poptávky představují investoři, kteří si byt kupují pro uložení a zhodnocení svého kapitálu. To lze usuzovat z dat České národní banky z jara 2023, podle kterých se hypoteční úvěry pohybovaly na financování koupě bytů zhruba z poloviny. Druhá polovina bytů tak byla financována buď hotovostí, nebo jiným typem úvěru, což často připadá právě na investory.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Bez hypotéky a s jistotou: Družstevní model nabízí cestu k vlastnímu domovu
To, jak se v posledních letech proměňuje cena nemovitostí, sleduje také Reas. „Od roku 2019, od kdy vývoj cen bytů sledujeme, došlo k poklesu pouze jednou, a to mírně v roce 2023. Pokles byl ale jen v jednotkách procent, přičemž nejvíce zlevnily byty v tradičně dostupnějších regionech, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde šlo o více než 10 procent,“ líčil Makoš.
Za posledních šest let se však bytový trh výrazně posunul nahoru. Jak dokládají příklady z Reasu:
V Praze vzrostla průměrná cena z přibližně 5,1 milionu korun na 8,5 milionu, tedy o více než 3,4 milionu korun.
V Jihomoravském kraji (v čele s Brnem) šly ceny nahoru zhruba z 3,0 milionu korun na 5,6 milionu, tedy o 2,6 milionu korun.
Ve Středočeském kraji stoupla cena o 2,4 milionu korun, zhruba z 2,7 na 5,1 milionu korun.
V Olomouckém kraji stouply ceny o 1,9 milionu, z 2,1 na 4,0 milionu korun.
V Plzeňském kraji o 1,9 milionu, z 2,2 na 4,1 milionu korun.
„Zajímavostí je i Ústecký kraj, který zůstal dlouhodobě nejlevnějším regionem, ale procentuálně rostl nejrychleji – z necelých 0,9 milionu korun na více než 2,1 milionu, tedy o více než 130 procent. Obecně očekáváme, že se budou postupně stírat rozdíly mezi metropolemi a dostupnějšími regiony,“ predikoval Makoš.
A o jaké byty mají Češi největší zájem?
„Z našich dat o hlídaných nemovitostech vyplývá, že Češi nejčastěji vyhledávají menší byty, především 2+kk nebo 2+1. Typickou velmi žádanou nemovitostí je byt o dispozici 2+kk s průměrnou výměrou kolem 60 m². Tyto jednotky představují kompromis mezi cenou, komfortem a dostupností a jsou ideální jak pro mladé páry, tak i pro rodiny,“ sdělil ředitel Reas.
V největších městech, jako jsou Praha, Brno, Ostrava nebo Plzeň, jednoznačně převažuje zájem o byty. „Důvod je jednoduchý: vysoké ceny nemovitostí tlačí poptávku směrem k menším jednotkám, které jsou dostupnější na pořízení i na financování,“ líčil Makoš.
Naopak v příměstských a venkovských regionech, například v okresech Praha-západ, Brno-venkov, Benešov nebo Rokycany, lidé nejčastěji hledají rodinné domy, což souvisí s nižší cenou pozemků, touhou po větším prostoru a soukromí.
Navýšení výstavby? V dohledné době nereálné
Možností, jak zvýšit dostupnost bydlení, je několik. Klíčem může být podpora vyrovnání poptávky a nabídky. Toho lze dosáhnout větší výstavbou bytů nebo omezením investičních nákupů.
„Vedle silnější výstavby zejména v největších městech by pomohlo zvýšení daně z nemovitostí a její posílení o progresi coby prvek, který je v mnoha jiných zemích EU běžný,“ uvedl Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, a dodává, že dalším řešením může být také zdanění krátkodobých pronájmů. V současnosti se jedná o realističtější způsob, protože se nynější výstavba nových bytů nachází hluboko pod optimem a v nejbližší době se situace nezmění.
„Aby se nová výstavba projevila na snížení cen, musela by být násobně vyšší, než jaká je dnes. To je místo dnešních 30 tisíc bytů by se jich muselo stavět čistě odhadem 90 tisíc, aby to mělo skutečně zásadní dopad na ceny. A to dnes není reálné,“ popsal aktuální limity Sunega.
Domácnosti zatěžují náklady
Problémem není jen samotná finanční (ne)dostupnost bydlení, ale i následné výdaje s ním spojené. Deset procent domácností vynakládá na svůj chod více než 40 procent příjmů, což je pátý nejvyšší podíl v EU.
ČTĚTE TAKÉ: Start hypoték v Česku před 30 lety: Dobrodružný luxus s dvouciferným úrokem, vzpomínají bankéři
Mnoho domácností by přitom rádo žilo úsporněji a šetrněji. Více než polovina majitelů nemovitostí považuje za důležité využívání obnovitelných zdrojů energie. Pro značnou část domácností je ale v tomto směru překážkou nedostatek financí – právě tyto rodiny by přitom úsporná opatření potřebovaly nejvíce, protože vysoké účty za energie jejich rozpočty zatěžují.
„V takové situaci mohou sehrát klíčovou roli stavební spořitelny. Nejenže pomáhají lidem najít vhodné způsoby financování renovací, ale zároveň poskytují dotační poradenství,“ říká Milan Pospíšil, manažer úvěrů ze Stavební spořitelny České spořitelny.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Elektřina po zásahu úřadu může někomu zdražit i o tisíce ročně. Za energie ale nejspíš ušetříme
