"Nezodpovědní živli stříleli v Přerově na svátek práce na německé vojáky. Byli odzbrojeni a zastřeleni. V Přerově je zase pokoj a pořádek."
I to stojí ve vyhlášce českému občanstvu, která se na sloupech a fasádách domů ve středomoravském městě s důležitou křižovatkou železnic objevila ve středu 2. května 1945.
Byla to reakce na vůbec první protinacistické povstání českého civilního obyvatelstva na konci války. Ještě tedy nezdařeného.
"V úterý 1. května brzy ráno se v Přerově a jeho okolí rozšířila mylná zpráva, že Německo kapitulovalo. Občané Přerova vyvěsili československé a spojenecké vlajky a začali nekoordinovaně odzbrojovat německé a maďarské vojáky ve městě," popisuje Tomáš Jakl na webu Vojenského historického ústavu.
"Povstalci obsadili a zničili telefonní ústřednu německé 1. tankové armády, obsadili nádraží a vypravili vlak s československou vlajkou do Olomouce, který měl iniciovat povstání i tam. Do města se také přesunuli partyzáni z okolních obcí a připojili se k povstání. K povstalcům se připojili též uprchlí sovětští váleční zajatci," pokračuje historik.
Jenže ještě ten den po poledni přešly nacistické jednotky, které se povstalcům nepodařilo odzbrojit, do protiútoku. Podle historika Jakla na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka, německého státního ministra pro Čechy a Moravu.
Už kolem čtvrté odpoledne se většina města vrátila pod nacistickou nadvládu. "Celkem padlo v bojích s okupanty v Přerově na povstalecké straně třicet mužů a dvacet bylo raněno. Německé ztráty nejsou vyčísleny, odhadují se na čtyřicet až sedmdesát zabitých."
"Nacisté v dobytém městě vyhlásili v 18.00 výjimečný stav. Podařilo se jim zajmout přibližně sto povstalců, z nich 21 odvezli do Olomouce a ve střelnici v Lazcích popravili," vypočítává Jakl.
I přesto, jak krvavě a rychle přerovské nepokoje skončily, se odtud vůle bojovat proti stahujícím se vojákům přenesla i do dalších měst.
"Dne 2. května po mylné zprávě o německé kapitulaci vypukly nepokoje v Nymburce, které se však podařilo udržet v neozbrojených mezích. Téhož dne ale po vzoru Nymburka povstaly i sousední Poděbrady a po zprávách z Poděbrad Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov.
V Jičíně se po zprávách z Poděbrad a Nymburka shlukl dav na náměstí. Dav ale záhy rozehnalo německé vojsko, které pak hlídkovalo v ulicích až do 9. května. Téhož dne začaly přestřelky mezi Němci a vlasovci na Rakovnicku a Berounsku," přibližuje Jakl, jak se nepokoje šířily protektorátem.
Vše pak vyvrcholilo 5. května v Praze, kdy krátce po poledni ve vysílání rozhlasu zaznělo volání o pomoc.
Osmdesáté výročí Pražského povstání se letos bude připomínat a slavit hned několik dnů a na mnoha místech, pro lepší orientaci vyrobil deník Aktuálně.cz interaktivní mapu.
