Obec Zlatá nedaleko Říčan hledá už několik měsíců místa pro deset budoucích prvňáčků. Nedávno dostala z vedlejší obce nečekanou nabídku. Když zaplatí až dvacet tisíc korun za jedno dítě a rok, místo ve škole by se mohlo najít.
ČTĚTE TAKÉ: Frustrující boj o střední školy. Můj syn není „blbeček“, přesto se nikam nedostal, líčí matka
„Nakonec by to bylo při umístění deseti dětí 120 tisíc za školní rok. Rozpočet obce není moc velký – kolem osmi milionů korun,“ sdělila zastupitelka Ivanka Kohoutová (Společně pro Zlatou).
To se zástupcům Zlaté nelíbí a na placení za místa ve školách nechtějí přistoupit. Podle vedení Středočeského kraje se to ale začíná stávat běžnou praxí.
„Deset tisíc je nejobvyklejší částka, ale vím i o obci, která chtěla 32 tisíc za dítě a rok,“ sdělil radní pro školství Milan Vácha (STAN).
Citelný zásah do rozpočtu
„Obec Nižbor bude platit 32 tisíc za jeden školní rok a jednoho žáka Berounu, který přijme naše děti v případě, že bude dostatečná kapacita. Za každý rok a za kus. Částka se bude sčítat, takže to bude citelný zásah do rozpočtu,“ popsala starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS).
Nižbor potřebuje místo pro 20 dětí, které přecházejí z nižborské prvostupňové školy do 6. třídy. Berounu tak první rok zaplatí 640 tisíc, další rok bude potřebovat místa ve školách 20 dalších dětí, a tak Beroun dostane od Nižboru celkem milion a tři sta tisíc korun.
„Finance bych ráda vkládala do něčeho, co už bude do budoucna zajišťovat, že děti z naší obce budou mít třeba právě v Berouně místo – aby mohly chodit na druhý stupeň,“ dodala starostka Nižboru.
Berounu budou platit ještě čtyři další obce – Tetín, Hýskov, Srbsko a Chyňava. Podle vedení berounské radnice peníze použije ve školství. „Budou sloužit buď k realizaci rekonstrukcí, nebo k novým kapacitám,“ řekl Dušan Tomčo (Nezávislí Berouňáci).
Každá obec má povinnost zajistit povinnou školní docházku pro své děti, a to buď přímo ve své obci, nebo klidně i ve vedlejší.
„V tom případě obce spolu uzavírají veřejnoprávní smlouvu, jejíž součástí může být i povinnost spolufinancovat chod školy. Pokud jsou ty požadavky okolních obcí neakceptovatelné, tak se konkrétní obec může obrátit na kraj,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
A to udělala Zlatá ze začátku naší reportáže. A jak to dopadlo? Dostala přidělenou školu na Rakovnicku, asi 85 kilometrů daleko. Podle starostů malých obcí je tento způsob nekoncepční a obce platí de facto školné za své děti.
