Od vypuknutí ruské agrese a zavedení válečného stavu mají mladí muži po dovršení 18 let zakázáno opustit Ukrajinu, mladé ženy ale odejít mohou. Kvůli Putinovu bombardování jich s každým dalším rokem odchází stále víc. Je to problém, o kterém nikdo nemluví, píše trefně The Telegraph.
Emigrační vlna znamená nejen odliv mozků - mezi těmi, kdo opouštějí Ukrajinu, jsou i ti nejchytřejší a nejschopnější -, ale také demografickou časovanou bombou, tvrdí britský deník.
Odchod zvažují i teenagerky z lycea 88 ve Lvově. "Kvůli válce se situace každým dnem zhoršuje. Mladí lidé si proto vybírají univerzity v Evropě, nikoliv na Ukrajině," tvrdí učitelka Ljudmila Makohinová.
Pokud se mladí lidé nevrátí do země, která se ocitla v nákladné opotřebovávací válce proti Rusku, existují reálné obavy, kdo zemi po jejím skončení obnoví.
Mladí, kteří chtějí studovat v míru, se snaží uchytit především na polských vysokých školách. Podle osmnáctileté Angeliny Kalynjukové, která studuje ekonomii v Krakově, je tam často posílají rodiče, v naději, že dětem zajistí lepší život.
Ukrajinská vláda má vzdělání jako druhou prioritu hned po obraně. "Dokázat udržet lidský kapitál rozhodne o tom, zda dokážeme přežít, obnovit ekonomiku a rozvíjet stát," prohlásil náměstek ministerstva školství Jevhen Kudriavec.
Dětská populace na Ukrajině ale prudce klesá. Podle OSN žije nyní mimo zemi asi 2,3 milionu dětských uprchlíků, většina z nich v Evropě. Ukrajině navíc klesá porodnost.
Spoluautor studie o ukrajinském trhu práce Tito Boeri považuje problém emigrace za velmi vážný. "Můžete rekonstruovat fyzický kapitál - trvá to dlouho, ale stále to lze. Obnovit lidský kapitál je mnohem náročnější a nemusí se to podařit," řekl The Telegraph.
