Na prodej byla za 50 tisíc korun, teď má hodnotu přes 80. Nominální hodnota napsaná na pamětní minci Kněžna Ludmila je ale jenom deset tisíc. „Ta garantuje, že v případě, že by se z nějakého důvodu kov stal bezcenným, proti minci vám vydají určitý obnos peněz, který je dán nominálem. Je to v podstatě bankovka v hodnotě 10 tisíc korun schovaná do numismatické mince,“ vysvětlil ředitel obchodu Zlaťáky Martin Štich.
ČTĚTE TAKÉ: Ministerstva rapidně šetří. Začalo propouštění, ekonomové ale volají po plošných škrtech
V případě zájmu majitele ji mají povinnost vyměnit třeba pobočky České národní banky. Podle některých by ji ale správně měly přijímat i běžné obchody. Jenže i přesto, že by mělo být za tuto minci možné získat zboží za několik tisíc korun, v českých obchodech štáb CNN Prima NEWS nepochodil. Prodavači se zpravidla odkazují na to, že by o věci musel rozhodnout majitel nebo vedení firmy.
Paradoxní přístup
Ceny zlata i sběratelských mincí přitom v poslední době rostly. A s tím i zájem Čechů. „Lidi chodí s jakoukoliv částkou – od dvou tisíc klidně i do dvou milionů. U nás v Čechách je to trochu proti trendu, který by člověk očekával. V případě, kdy cena roste, tak jsou lidi ke zlatu přitahováni k nákupu, místo aby prodávali,“ popsal dále Štich.
„Zlato vzrostlo o nějakých 30 procent. Oproti tomu například nějaké sběratelské mince či historické mince zaznamenaly nárůst několikanásobný,“ nastínil expert na numismatiku z prodejny Macho & Chlapovič Jan Jelínek.
Ekonomy ale zájem o zlato zas tolik nepřekvapuje. „Zlato je známo jako jeden z těch největších bezpečných přístavů. Současná situace je volatilní, do jisté míry nebezpečná, takže investice do zlata teď začala být víc a víc zajímavá právě kvůli tomu, že je velmi bezpečná,“ sdělil ekonom Pavel Peterka.
U sběratelských mincí pak hraje roli i to, že bývají součástí limitovaných edicí – jejich cena pak zpravidla ostře naroste ve chvíli, kdy se přestanou oficiálně razit a prodávat.
