Cena ropy je velmi háklivá na geopolitické konflikty nebo na překážky v dodávkách strategické suroviny. Pokud na burze vyletí cena, čerpadláři velmi rychle promítnou zdražení koncovým spotřebitelům, tedy řidičům. Na druhé straně, pokud náhle dojde ke zlevnění ropy, trvá obvykle delší dobu, než změnu šoféři na totemech čerpacích stanic poznají.
ČTĚTE TAKÉ: Rodičovská 400 tisíc? Resort navrhl růst v několika kategoriích. Uvedl, kdo by si polepšil.
Stejná situace se odehrává i nyní. Zatímco se ropa Brent před konfliktem v Íránu pohybovala v pásmu 60 až 70 dolarů za barel, během nejvyšších nárůstů atakovala 115 dolarů. Nyní se pohybuje okolo 90 dolarů za barel – o zlevňování na čerpacích stanicích se však bavit nelze. Spíše naopak.
Cena Naturalu 95 a nafty stále roste. V úterý například nafta zdražila v průměru o korunu na 40,29 koruny za litr. Od začátku války si připsala více než sedm korun. Benzin oproti tomu zdražuje mírněji a v průměru cena vzrostla o 3,27 koruny na 36,38 koruny za litr.
Čerpadláři se ale brání tím, že v současné době existuje na trhu hned několik tlaků, kvůli kterým paliva zdražují.
„Poptávka po pohonných hmotách je vysoká. Zejména v Evropě je velmi silná poptávka po motorové naftě. Stále proto pořizujeme dražší zásoby pohonných hmot pro potřebu trhu. Situaci komplikuje i uzavření Hormuzského průlivu, který nedovoluje vrácení cen na úroveň 60 dolarů za barel,“ líčil pro CNN Prima NEWS mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
Negativně působí i česká koruna, která vůči dolaru oslabila. Pohybuje se okolo hranice 21 korun a obchodníci pohonné hmoty kupují dráž. „Paliva se nakupují na základě denních i týdenních kótacích velmi draze. Uvidíme, kam se cena ještě dostane. Stále ale platí, že Hormuzským průlivem proudí minimum ropy a 90 dolarů za barel je stále vysoká cena,“ zdůvodnil Loula vysokou cenu na čerpacích stanicích.
Zásah do cen vláda neplánuje
Česká vláda přes vysokou cenu pohonných hmot neplánuje snížení spotřební daně u nafty či benzinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády vzkázal, že důvodem jsou levnější paliva v sousedních zemích a Češi v porovnání s nimi mohou nakupovat velmi levně. V Německu například řidiči nakupují v průměru za 49 korun naftu i benzin. Podle Louly to je tím, že ostatní státy mají vyšší spotřební daně než v tuzemsku.
„Důležité také je, že některé státy mají v ceně pohonných hmot zakomponované i ekologické daně. Jedná se totiž o fosilní palivo. Někde je i poplatek za skladování strategických zásob pohonných hmot. My máme strategické rezervy na 90 dní a musím konstatovat, že objednaná ropa ropovodem TAL proudí plynule a není důvod se znepokojovat,“ dodal.
Ministerstvo financí v reakci na zdražování uvedlo, že hlídá marže na čerpacích stanicích. A to kvůli tomu, zda se pumpaři neobohacují příliš na úkor koncových zákazníků. V minulosti se při podobném monitoringu neprokázalo, že by si benzinky účtovaly vysoké marže. Se stejným opatřením totiž přišla i vláda Petra Fialy (ODS) během rostoucích cen pohonných hmot na začátku konfliktu na Ukrajině v roce 2022.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Okamura připustil „krajní řešení“: Ceny paliva můžeme zastropovat. Schillerová mluví o atomovce.
