Antip, v podstatě provozovatel posilovny, se rozhlédl po místnosti plné potu. Mezi cvičícími výrostky si vybral jednoho a požádal ho, aby si stoupl před něj, pak udeřil. Kluk zůstal stát na nohou. „Kouříš, nebo chlastáš?“ zeptal se Antip. Zamítavá odpověď ho uspokojila, tyhle hříchy byly zakázané.
ČTĚTE TAKÉ: Sověty zabíjel hladomor, šéf obilné mafie doplatil na orgie s prostitutkami
Gang Ťap-ljap získal nového člena. A spokojený mohl být i nový člen party. I když se zařadí mezi ty nejníže postavené, patří teď k respektované organizaci, kde platí „jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Gang Ťap-ljap nebyl první a nebyl jediný. Podobné skupiny v Sovětské svazu existovaly už od padesátých let, ale jejich zlatá éra přišla v 70.- 80. letech. V samotné Kazani takových band působilo několik zároveň. Některé rozbila policie, jiné se rozpadly pod tlakem pouliční konkurence, další ale zase vznikaly. Jmenovaly se například Špína, Prváci, Finové, Opilá krabička, Žilka nebo prostě podle míst, kde působily. Nejznámější z nich byl ale nesporně Ťap-ljap.
Gangy měly kolem 150 až 200 členů. V případě bandy Ťap-ljap to v letech její největší slávy bylo až 350 osob. Gangy měly svoji pevnou hierarchii a dělily se na čtyři skupiny podle věku. Ti nejmladší představovali jakýsi dorost pověřovaný jen pomocnými úkoly, třetí tvořila úderné jádro pouličních bojůvek a jen ti nejstarší, kterým bylo často přes 30 let, představovali vedení. Oni rozhodovali o tom, s kým se bude v ulicích Kazaně válčit.
Peníze do společné pokladny gangy získávaly výpalným například od prodejců na černém trhu nebo drobnými loupežemi. Obvykle skupina členů bandy obstoupila kolemjdoucího a požádala ho o peníze. Když tvrdil, že žádné nemá, tak ho vyzvali, aby poskočil. Když v kapse zacinkaly drobné, oběť výrostci obrali a navíc zbili.
Ťap-ljap a teror v ulicích
Ťap-ljap, stejně jako ostatní gangy, bojoval o vládu nad městem a pořádal nájezdy na území konkurenčních band. 8. února 1976 ťapljapovci zaútočili na dům kultury, kde se právě konala taneční zábava. Sál během chvíle doslova vymlátili, a než dorazila policie, rozptýlili se po přilehlých ulicích. Zůstaly po nich desítky zraněných, kteří s válkami gangů neměli nic společného a přišli se jen pobavit.
Ne vždy ale takový nájezd skončil úspěšně. V létě téhož roku vedení gangu rozhodlo o nájezdu na městskou lázeňskou zónu. Jenže tentokrát byla policie informována předem a na členy bandy si počkala. V poutech skončilo 50 útočníků. Je zajímavé, že u soudu pak padly poměrně nízké trest. Vůdce ťapljapovců Zavdat Chantimirov vyvázl s rokem nucených prací a po osmi měsících byl propuštěn za dobré chování.
Horší než tresty bylo vědomí, že informace o nájezdu na lázeňskou zónu musel policii vynést někdo zevnitř organizace. Jméno informátora se gang nedozvěděl. Ale z podobného případu víme, jak by se mu vedlo. Policie si uvědomovala, že ve městě vyrostlo něco víc než jenom parta zvlčilých chuligánů a pokusila se jednoho z ťapljapovců naverbovat. Gang ho odsoudil k trestu smrti a policisté později našli jen tělo ubitého Sergeje Danyšina. Na jedné straně to bylo varování pro všechny, kdo by chtěli zradit. Na straně druhé zájem policie o gang ještě více vzrostl.
Den velkého zúčtování
V roce 1978 bylo vedení gangu jasné, že policejní smyčka se začíná utahovat. Tehdy Antipov údajně přišel za Chantimirovem s odvážným nápadem. Ťapljapovci podle něj měli udělat nájezd, jaký dosud neměl obdoby. Věřil, že policie proti nepokojům takového rozsahu tvrdě zasáhne a bude střílet.
To podle Antipova mělo vyvolat další nepokoje, možná povstání. Ta úvaha ale působí až příliš naivně a má jednu zásadní trhlinu – Antipov v té době zrovna seděl ve vězení. Pravdě je bližší jiná verze. Podle ní Sergeje Skrajbina surově zbili členové gangu z Novotatarské svobody. Nájezd měl být odvetou i zúčtováním s konkurencí.
Ťapljapovce snad vedl do boje osobně Chantimirov. Stovky výrostků táhly v jedné velké tlupě čtvrtí nepřátel. Ozbrojeni železnými tyčemi, noži i několika palnými zbraněmi brutálně zbili každého, kdo jim přišel do cesty, zapalovali auta.
V jeden moment se je policie pokusila zastavit pomocí autobusu zaparkovaného přes cestu. Členové bandy začali střílet a policisty rozprášili. Na dalším místě se na odpor postavila osamocená policejní hlídka. Když se přes ni přehnala zdivočelá banda, zůstali na zemi ležet dva těžce zranění policisté. V celém městě se nenašla síla, která by ten den ťapljapovce dokázala zastavit.
Incident se sovětská moc snažila utajit, proto nevíme přesný počet obětí. Ty nejnižší odhady hovoří o desítkách těžce zraněných, neoficiálně se mluvilo o stovkách a dokonce několika mrtvých.
Kazaň se ponořila do atmosféry strachu, takže nikdo ze zraněných nechtěl proti pachatelům svědčit. Akce nejspíš uspíšila razii, kterou měla policie už rozpracovanou. Té se zúčastnili kromě samotných policistů také prapor vojsk ministerstva vnitra. Účtovalo se nejen za nájezd na Novotatarskou svobodu, ale i za další zločiny, na každého z členů bandy měla policie vlastní složku.
Jaké tresty padly u soudu?
Soud se konal v roce 1980 a stálo před ním 30 členů bandy (podle některý zdrojů 27). Obvinění se týkalo banditismu, 36 loupeží, 4 vraždy a 15 pokusů o vraždu. Byl to ale jenom zlomek toho, co banda napáchala, svědci se totiž hledali jen těžko.
Tresty padly tvrdé. Popravčí později vykonal dva rozsudky smrti – jeden na Zavdatu Chantimirovi. I když pozor, například podle Sergeje Antipova se Chantimirov stal spolupracovníkem KGB a ta ho nechala jít. Snad byl zabit ve válce v Afghánistánu. Takových nejasností jsou ruské kriminální případy plné. Chybí doklady a tak jsme odkázáni jen domněnky svědků a to je zdroj, s kterým je třeba zacházet opatrně. Sergej Skrjabin a Sergej Antipov vyvázli s patnácti lety vězení, i když u Antipova to byla obvinění nesouvisející s nájezdem na Novotatarskou svobodu, protože v době incidentu byl právě ve vězení.
To byl konec gangu Ťap-ljap. Někteří členové přešli do dalších, dnes méně slavných band. Skrjabin a Antipov se vrátili k starému způsobu života, v 90. letech působili v různých zločineckých skupinách, které se zabývaly zejména vydíráním podnikatelů – tedy tehdy oblíbeným „reketem“. V roce 1994 Skrjabina zastřelil neznámý vrah. Byl jednou z mnoha obětí sporů v podsvětí. Z trojice výrazných osobností ťapljapovců tak přežil jen Antipov. Členství v bandě nepopírá, ale podle něj se jeho role přeceňuje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sadista s vysokým hlasem masakroval prostitutky v Česku. Vraha přelstil až slavný policista
