Po letech klesající životní úrovně Čechů rostou reálné mzdy. S dobrým ekonomickým výkonem se počítá i v letošním roce a lidé se proto odhodlávají poohlížet po novém bydlení. Podle průzkumu Maxima Reality se hodlá 16 procent Čechů v letošním roce stěhovat. Třetina lidí dokonce změnu bydliště zvažuje. Hlavním důvodem je změna lokality, protože roste oblíbenost velkých měst jako jsou Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň nebo České Budějovice.
ČTĚTE TAKÉ: Průvodce hypotékou krok za krokem: Kdy je správný čas na vlastní bydlení a jak vše zvládnout?
Druhým nejčastějším důvodem je snaha získat větší prostor k životu. Čechům přestávají vyhovovat malé byty. „Tento motiv je dominantní zejména u lidí ve věku okolo 30 let, typicky v souvislosti se zakládáním rodiny nebo změnou životního stylu. Mezi dalších pět nejčastějších důvodů ke stěhování patří také změna typu stavby, změna formy vlastnictví a snaha o snížení celkových nákladů na bydlení,“ uvádí průzkum, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
I když se lidé plánují stěhovat do větších nemovitostí, tak je nadále patrná silná poptávka po menších bytech. „Ty se totiž dobře prodávají jak rezidenčním kupcům, tak investorům. Právě u těchto nemovitostí je ale potřeba počítat s časovým oknem,“ uvedl Jakub Šolar z Maxima Reality. „Česká národní banka plánuje od dubna zpřísnění podmínek pro investiční hypotéky, což může v dalších měsících část investiční poptávky oslabit. Pro majitele, kteří o prodeji uvažují, tak může být letošní rok z hlediska načasování klíčový,“ dodal.
Do stěhování se budou pouštět zejména mladší lidé ve věkovém rozmezí 18 až 26 let (58 procent). Zároveň má ale tato věková kategorie ze stěhování největší obavu. Nejčastějším důvodem je strach z nezvládnutí finančních závazků. Ve věku mezi 27 až 35 lety se letos chystá stěhovat zhruba čtvrtina Čechů. Šolar doplňuje, že zejména mladým lidem pomáhají s financováním bydlení rodiče, například zastavením nemovitosti či poskytnutím vlastních peněz pro získání hypotéky.
Ceny starších bytů loni rostly
Obava mladých respondentů z financování bydlení může být oprávněná. V loňském roce zdražil metr čtvereční staršího bytu v Praze na 143 tisíc korun. Před pár lety přitom za stejnou částku šlo koupit byt v novostavbě. Podle realitní společnosti se mediánová cena prodaného pražského bytu loni vyšplhala na 7,6 milionu korun. Na konci roku to bylo přitom 6,9 milionu korun. Jedná se o velký skok, protože na konci roku 2020 se mediánová cena pohybovala okolo 5,1 milionu korun.
V loňském roce se také prodalo v Praze rekordní množství starších bytů. Podobně je na tom i druhé největší město v republice. „V Brně vyrostly na konci loňského roku ceny starších bytů meziročně o 13 procent a jejich cena za metr čtvereční se dostala nad částku 117 tisíc korun. Rychlejší růst cen přispěl k tomu, že se rozdíl mezi cenou staršího bytu v Praze a v Brně přiblížil na necelých 26 tisíc korun za metr čtvereční,“ uvedl Šolar.
Co se týká nových bytů, je cena ještě vyšší. Podle dat Deloitte Develop Indexu byla cena novostaveb 176 600 korun za metr čtvereční. „Zdražení bytů v developerských projektech se ve čtvrtém kvartálu projevilo až na jednu výjimku napříč všemi pražskými městskými obvody. Potvrzuje se tak dlouhodobý trend omezené nabídky nového bydlení v kombinaci s přetrvávající silnou poptávkou,“ řekl k výsledkům Deloitte Develop Indexu Petr Hána, který je ředitelem oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte. Jedinou výjimkou byla Praha 10, kde cena klesla o 0,6 procenta.
Nejdražší městskou částí je Praha 1, kde cena dosáhla 262 100 korun za metr čtvereční. Nejvýraznější je nárůst ceny v Praze 8, a to o osm procent a také v Praze 6 (6,6 procenta). „Cenové výkyvy mezi jednotlivými městskými obvody jsou z velké části dány strukturou aktuální nabídky. V okamžiku, kdy se na trh dostane nový projekt s vyšším standardem, promítne se to velice rychle do průměrné ceny celé lokality,“ dodal Petr Hána.
Přes sto tisíc lidí bude refinancovat hypotéku
Letos bude náročný i pro zhruba 140 tisíc domácností, které budou refinancovat svou hypotéku. Většina z nich byla uzavřena ve výhodných letech 2020 či 2021, kdy se základní úrokové sazby pohybovaly okolo dvou procent.
Aktuální splátky se ale odvíjejí od současných úrokových sazeb, které jsou téměř u hranice pěti procent. „Refinance hypoték bude v celkovém objemu 460 až 500 miliard korun. Pro řadu klientů to může znamenat nárůst měsíční splátky o 40 až 50 procent,“ říká finanční specialistka FinGO Jana Vaisová. Kvůli těmto refinancím se dle odborníků omezí prostor pro další pokles úrokových sazeb. Banky tak nebudou mít důvod nabízet výhodnější nabídky. U delších fixací se přitom průměrné sazby mohou dokonce zvýšit.
Pro většinu lidí se bude jednat o tvrdý náraz. Pokud měl někdo úvěr se zafixovanými 2 procenty, tak při současné sazbě by dosáhl na hranici okolo 4,5 až 5 procent. „Například klient, který měl měsíční splátku kolem 10 tisíc korun při nízké sazbě, teď musí počítat s novou splátkou kolem 13 700 korun. Zvýšení splátky o téměř 4 tisíce korun může zásadně zatížit rodinný rozpočet,“ řekl CEO startupu hyponamíru.cz Miroslav Majer. Roční splátka by se této domácnosti prodražila o 48 tisíc korun.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stop migraci českého mléka, plánuje ministr za SPD. Chce zvrátit masivní vývoz do Německa.
