Tým České pošty nyní komunikuje se starosty, primátory a hejtmany, kterým se snaží přiblížit důvody rušení jednotlivých pracovišť. Kritéria rozdělila instituce do několika kategorií, podle kterých se musela rozhodovat. „Legislativa se změnila a my si nemůžeme dovolit luxus provozovat pošty, které nemusíme,“ řekl Štěpán novinářům.
Nadále nicméně platí, že v každé obci s více než 2 500 obyvateli bude fungovat jedna pobočka. Změna proběhla na poli vzdálenosti vzdušnou čarou – prodloužila se z původních dvou kilometrů na tři. Zachována ale bude dojezdová vzdálenost, která má činit 10 minut.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rakušan se střílí do vlastní nohy. Rušením pošt likviduje své starosty, říká politolog Valeš
Roli v rozhodování sehrála ekonomická stránka. „Dlouhodobě avizujeme, že poptávka po poštovních službách klesá,“ podotkl Štěpán na tiskové konferenci jako jeden z důvodů, proč Česká pošta redukuje počet poboček z 3 200 na 2 900 míst.
„Jenom počet poboček není základem pro to, jak kvalitně je služba poskytována. Jedním základním měřítkem je počet přepážkohodin. Neříkáme, že nebudou fronty. Když otevřete, fronty tam jsou. Pak také po polední pauze a po patnácté hodině,“ dodal Štěpán.
Průměrný klient podle něj navštíví poštu jednou až dvakrát za měsíc, při běžné transakci nestráví na přepážce déle než dvě minuty. Podle interní analýzy České pošty je přes 80 procent zákazníků odbaveno do pěti minut.
Výběr rušených poboček se točil rovněž kolem jejich dostupnosti, přičemž rozhodujícími faktory byly například kapacita parkovacích míst, dosah hromadnou dopravou i bezbariérový přístup.
