Zákon mimo jiné zakazuje zahraniční financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a zavádí v této souvislosti až tříleté tresty vězení. Norma také počítá se vznikem úřadu pro obranu svrchovanosti, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na politiku. Podle oponentů je to další součást dlouhodobého plánu, který má nedemokraticky potlačit opozici.
K TÉMATU: Klíčová témata voleb? Čechy táhne migrace, zájem o Ukrajinu klesá, ukazuje výzkum
„Máme indikace, že intervenci vážně zvažuje či již dokončuje interní procedury pro vstup do řízení dalších dvanáct členských států EU,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Loni v únoru poslala EK Maďarsku formální výzvu a uvedla, že následně může zahájit řízení pro porušení práva. V květnu se takzvaný infringement posunul do další fáze, kdy byla Budapešti zaslána další výzva s tím, že má „rozptýlit obavy“ spojené s výše zmiňovaných předpisem. Protože se tak nestalo, přistoupila komise k podání žaloby. U unijního soudu může následně celý proces skončit vyměřením pokuty pro Maďarsko.
Stížnosti se týkají dodržování několika základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, ať už jde o právo na respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, svobodu sdružování, právo na profesní mlčenlivost, jakož i presumpci neviny. Komise se rovněž domnívá, že zákon porušuje několik základních svobod vnitřního trhu, směrnici o elektronickém obchodu, směrnici o službách i právní předpisy EU o ochraně údajů.
Maďarská vláda vede s EK řadu sporů o reformy, jimiž se podle komise i některých členských států EU pokouší omezovat demokracii v zemi. Premiér Viktor Orbán tvrdí, že chrání Maďarsko před nežádoucím vlivem liberálních hodnot prosazovaných Bruselem.
