Inkluze je součástí české legislativy od roku 2005. Za klíčový milník, kdy se stala běžnou součástí tuzemského vzdělávacího systému, je však považováno 1. září 2016, kdy začala platit novela školského zákona schválená tehdejší vládou ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vedenou Bohuslavem Sobotkou.
ČTĚTE TAKÉ: Učitelům 75 tisíc, konec inkluze i aktivismu před tabulí. Jaké jsou volební sliby pro školství?
Ani ne deset let od začátku fungování inkluze se však z nástroje, který má znevýhodněným dětem pomoci s integrací do běžného vzdělávacího prostředí, stal předvolební strašák, kterého se chtějí mnozí politici zbavit. Revizi inkluze slibuje například hnutí ANO nebo koalice Spolu, úplné zrušení chtějí prosadit Motoristé či SPD.
Zrušení inkluze jako krok zpátky?
Před tím však v rozhovoru pro CNN Prima NEWS varoval Tomáš Habart z organizace Člověk v tísni. „Je otázka, co to vlastně znamená. Chtějí zrušit veškerá podpůrná opatření? Pozici asistentů pedagoga, kterých jsou nyní desítky tisíc? Přestat dětem dávat individuální podporu, kterou teď dostávají?“ tázal se sám sebe.
„Někteří politici navrhují návrat k segregaci a tvrdí, že je to ve jménu zajištění kvality výuky pro znevýhodněné děti. Za nás je rušení inkluze a zavádění speciálních škol nebo tříd krokem zpět – nejen, že by to stálo spoustu peněz, ale zároveň to porušuje právo těch dětí na kvalitní vzdělávání,“ pokračoval Habart.
Inkluzi ve vyjádření pro CNN Prima NEWS obhajoval také ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je nedílnou součástí moderního a spravedlivého vzdělávacího systému. Inkluze smysl má – klíčové ale je, aby fungovala podpora jak pro učitele, tak pro děti. Naším úkolem je tento směr dále rozvíjet a zlepšovat, nikoli ho zpochybňovat nebo rušit. Zároveň je třeba říci, že samotné zrušení inkluze není reálně proveditelné,“ uvedl.
To si možná uvědomuje i hnutí ANO, které tak vyzývá pouze k její revizi. Bývalý ministr školství a lídr Babišova hnutí ve Středočeském kraji Robert Plaga pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil případné zrušení inkluze za „holý nesmysl“.
Podobný postoj zaujala také koalice Spolu vedená premiérem Petrem Fialou (ODS). Ta ve svém programu operuje s pojmem „inkluze s rozumem“. „Upravíme pravidla inkluze, aby nebránila rozvoji nadaných studentů. Zajistíme, aby byla cílená a smysluplná, přizpůsobíme výuku individuálním potřebám studentů,“ stojí v dokumentu.
Konec inkluze může vyjít rozpočet draho
Hnutí Stačilo! ve svých programových tezích pouze stručně slibuje „přehodnocení stávající podoby inkluze“. „Současné pojetí inkluze hodnotíme jako nesystémové, ohrožující kvalitu vzdělávání a jako pro mnoho dětí neprospěšné,“ uvedla na Facebooku dvojka jejich pražské kandidátky Petra Prokšanová (KSČM).
Kompletní zrušení inkluze dlouhodobě prosazuje Okamurova SPD. Stejného názoru jsou také Motoristé. „Inkluze musí být okamžitě ukončena a děti, které nezvládají normální tempo, musí být vysvobozeny opětovným zřízením speciálních škol či alespoň speciálních tříd,“ stojí v programu strany, která závazkem zrušení inkluze podmiňuje případnou podporu jakékoli příští vlády.
Právě zavádění specializovaných škol nebo tříd by však podle Habarta dopadlo mimo jiné na romské děti či na děti ze znevýhodněného rodinného zázemí. „Kromě toho, že tím dětem ublížíme, snížíme také jejich šance na kvalitní vzdělání a budoucí uplatnění. Vyjde to i dráž pro státní rozpočet,“ vyjmenovával negativní efekty.
„V případech, kdy dochází ke společnému vzdělávání, kdy jsou všechny děti distribuovány do běžných škol tak, aby v jednotlivých třídách nevznikaly velké skupiny znevýhodněných, je několika městy, kde se některé romské školy podařilo desegregovat, prokázáno, že to funguje,“ dodal Habart a jako pozitivní příklad zmínil Krnov v Moravskoslezském kraji.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Velké plány, ale s málo penězi? Spolu chce školství, slibuje audit inkluze i slučování v obcích
