Zhruba dvanáct set českých vojáků je k dispozici pro obranu států východního křídla NATO, z nichž tři sousedí s Ruskem a jeden s jeho spojencem Běloruskem. Další čtyři sdílí hranice s Ukrajinou. Režim Vladimira Putina už více než dva roky vede proti Ukrajině válku, invazi zahájil v únoru 2022.
Jak plyne ze zjištění Aktuálně.cz, Česko se chystá objem ozbrojených sil ve východním cípu NATO výrazně navýšit. Reaguje na pokračující ruskou agresi, jež vyvolala v Evropě největší ozbrojený konflikt od druhé světové války. Obrana této části aliančního území je zásadní pro odstrašení Ruska od rozšíření konfliktu.
"Pokračující vojenská agrese Ruska proti Ukrajině ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé Evropy, (…), oproti předchozímu mandátu je navrhováno navýšení počtu nasazených příslušníků Armády ČR na východní hranici NATO až do 2000 osob (navýšení o 800 vojáků)," zní klíčová pasáž materiálu ministerstva obrany, jejž redakce získala.
Až o 1200 aliančních vojáků v Česku navíc
Resort ministryně obrany Jany Černochové (ODS) navíc navrhuje rozšířit počet zemí, kde by čeští vojáci mohli působit. Nyní slouží nebo by v případě potřeby zasahovali na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku, nově k nim má přibýt Bulharsko a Rumunsko. Spolu s Českem by tak šlo o kompletní východní křídlo aliance.
"Navržené působení sil a prostředků resort ministerstva obrany zabezpečuje efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení aliančního prostoru z východního směru," vysvětluje se v materiálu.
Stávající dvouletý mandát sil české armády se završí s posledním dnem letošního roku, navržené posílení by pokrylo roky 2025 a 2026. Materiál vznikl na ministerstvu obrany v první půli června, Černochová ho na vládě předloží v nejbližším termínu tak, aby nový mandát nejpozději v září schválil parlament.
"Stejně tak dochází i k navýšení počtu vojáků NATO, kteří mohou na území České republiky krátkodobě pobývat, na maximálně 2000 osob (nárůst o 1200 vojáků)," popisuje pak materiál další výraznou změnu, jež by platila na roky 2025 a 2026 a kterou také musí schválit vláda i parlament.
"Ukrajina je cíl první, ne jediný"
"Ruská agresivita klade větší důraz na odstrašení a obranu vlastního teritoria. Do imaginární sféry vlivu Putinova režimu patříme i my. Ukrajina je cíl první, ne jediný a na to nesmíme zapomenout," prohlásila Černochová na letošním velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu, jež se konalo pár dní před dvouletým výročím ruské agrese.
Navýšení českých sil na obranu východního cípu NATO zapadá do trendu, jejž aliance od zahájení ruské invaze na Ukrajinu razí. Už předloni na summitu v Madridu se státy NATO shodly, že v případě ruského útoku vyšlou do jednoho měsíce na místo dotyku ne 40 tisíc, jako to platilo do té doby, ale 300 tisíc vojáků.
Jde o podstatu takzvaného Nového modelu sil NATO, na nějž popisovaný materiál reaguje také. Pro tuto obranou reakci Česko vyčlení téměř třetinu všech vojáků. "Pro síly v připravenosti k nasazení se navrhuje vyčlenění sil a prostředků v celkovém počtu do 10 100 osob," stojí v dokumentu. Jejich aktivaci by musel schválit parlament.
Dokument míří na vládu ve chvíli, kdy už rok má iniciativu ve válce Rusko a Ukrajina se soustřeďuje především na obranu. Loňská ukrajinská protiofenziva očekávané výsledky nepřinesla. Rusové jsou nyní nejaktivnější s útoky v Charkovské oblasti, o jejíž ovládnutí po vytlačení Ukrajinci v září 2022 znovu usilují.
"Můžeme vyloučit, že na nás nebo na naše spojence Rusko nezaútočí? Dokud nebudeme mít absolutní jistotu, a tu v dohledné době mít nebudeme, že taková situace nenastane, musíme intenzivně pokračovat v posilování našich schopností, obrany a především odstrašení, a to kolektivně v rámci aliance, ale i individuálně," řekl na stejném shromáždění první muž armády Karel Řehka.
Osm bojových formací NATO
Základním aliančním prvkem pro odstrašení Ruska pro vstup na území NATO jsou mnohonárodní bojové skupiny v osmi, výše zmíněných, státech východního křídla. Před invazí na Ukrajinu byly pouze čtyři, po agresi se zformovaly nové v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku.
Alianční bojová uskupení čítají celkem přes 25 tisíc vojáků. České síly jsou součástí tří formací, na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Uskupení na Slovensku dva roky velely, nyní řízení předávají Španělům. V těchto útvarech slouží reálně zhruba 500 českých vojáků, dalších několik desítek působí ve vrtulníkové jednotce v Polsku.
Ve Washingtonu proběhne 9. až 11. července summit NATO, českou delegaci povede prezident Petr Pavel, další klíčové figury jsou ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Alianční země budou projednávat pomoc Ukrajině či vlastní schopnosti k odstrašení Ruska.
"Česká republika vítá pokrok a podporuje úsilí v posilování aliančního odstrašení a obrany, včetně vykonavatelnosti obranných plánů, naplňování Nového modelu sil NATO, nastavení řetězce velení a řízení po konkrétní jednotky," stojí mimo jiné v jedné ze zásad, jichž se česká delegace bude při summitu držet.
