Na natáčení unikátního arteterapeutického spektáklu spolupracovali filmoví profesionálové s klienty z Centra sociálních služeb Tloskov. Ti pomáhali za kamerami a dva si zahráli i před nimi. Hlavní (a jediné) role obsadili herci Jaroslav Dušek, Ivan Franěk a Ondřej Horváth s Jiřím Bittnerem. „Když nám ředitel centra Matěj Lipský (vnuk známého herce Lubomíra Lipského, pozn. red.) nabídl, že natočíme místní verzi Pulp Fiction, moc jsme nevěděli, do čeho jdeme. Nakonec se z toho vyklubal Tloskov Fiction,“ vzpomíná producentka filmu Jiřina Šimková před kamerou pořadu Prima Česko. A dodává, že neobvyklé natáčení si všichni užívali: „Představte si, že přijdete do úplně jiného světa. Zavřete se do božské bubliny, tam jste tři dny a pak musíte zase pryč. Jak říkal Ivan Franěk, po natáčení jsme se vraceli ne z blázince, ale zpátky do něj.“
V hlavních rolích profesionálové, amatéři a improvizace
Natáčení šlo hladce navzdory tomu, že předem nebyly dány přesné dialogy: „Museli jsme to dát všechno dohromady, aby to opravdu dávalo smysl. Nejvíc vzpomínám na role policisty a doktora,“ říká jeden ze čtyř hlavních aktérů filmu, Ondřej Horváth.
A nejen policisté či doktoři, ale také bandité, andělé a dokonce i jedna princezna. To jsou role, o kterých člověk nemusí snít jen v dětství. „Každá z rolí měla něco do sebe. Hrát princeznu byl můj splněný sen,“ říká s humorem Jiří Bittner.
Právě princezna přitom tvůrcům snímku dala dost zabrat. Najít padnoucí šaty znamenalo projít takřka celý barrandovský fundus. „Nanosili jsme tam asi patery princeznovské šaty včetně spodniček... A paní z fundusu pořád říkala, co všechno ještě můžeme vyzkoušet. Jedním z tipů byly i šaty, které na sobě měla Helena Růžičková v Popelce,“ vypráví Marie Mašková, kostymérka a garderobiérka. Jak ale dodává, i ostatní kostýmy bylo nutné značně upravovat. „Na Ondru jsme museli velmi špendlit a velmi zabírat... všechny kostýmy měly standardní velikost a oba páni jsou velmi nestandardních rozměrů.“
Český spektákl s Travoltou a Jacksonem? Skoro!
A jak se dvojice kamarádů vlastně k filmu dostala? Kdosi si prý jednou všiml podoby mezi Jiřím Bittnerem a Johnem Travoltou. Jiný později poukázal na to, že Ondřej Horváth připomíná Samuela L. Jacksona. A když máte po ruce dva herecky zdatné dvojníky, je nápad na světě. Výsledný název snímku vychází ze spojení názvu obce, kde sídlí Centrum sociálních služeb, v němž Jiří s Ondřejem žijí, a kultovního bijáku Pulp Fiction. „Jenom mě nalíčili, dali mi paruku, namaskovali mě, nalíčili a byl jsem úplně jako Travolta,“ říká Jiří Bittner a z jeho slov je snadné odtušit, že stát se dvojníkem Travoltova Vincenta Vegy bylo podstatně snazší než zmiňovaná princezna.
A jeho slova potvrzuje i maskérka Pavla Stránská: „Ačkoli jsme neměli paruku s pověstnou špičkou na čele, bylo vidět, že to má dokreslené, myslím, že se to docela povedlo.“
My jsme část filmového štábu zastihli na promítání v kavárně v Neveklově. A nutno říct, že film tu má slušnou základnu fanoušků. „Chtěl jsem promítání udělat u nás v kavárně, protože jsme 100 m od Tloskova a s herci se znám od dětství. A chtěl jsem umožnit lidem, kteří nestihli první promítání, aby film viděli. Ve spoustě okamžiků to byli Jirka a Ondra, jak je známe,“ říká Karel Šebek, majitel kavárny, kde se promítání uskutečnilo.
Diváci si ho užili a tvůrci si navíc odnesli jedinečné zkušenosti. Ty vznikaly při natáčení i mimo něj, jak vzpomíná Jiřina Šimková: „Seděli jsme u rybníka a Jirka Bittner mě tak chytil za ruku a říká: ‚My jsme vás přišli zachránit.‘ ‚Já vím,‘ řekla jsem. A je to tak, lidi s postižením nás sem přišli zachránit.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Od Ferdy Mravence k Hollywoodu: Unikátní sbírku filmové techniky najdete v Krupce
