Česká polostátní energetická společnost ČEZ nepodala nabídku na zajištění kapacity nového LNG terminálu v Polsku. Forbesu to potvrdil mluvčí skupiny Roman Gazdík. Rozhodnutí by mohlo zkomplikovat výstavbu plynovodu Stork II.
“O terminálu v Gdaňsku jsme jednali a seriózně jsme se tím zabývali, ale nakonec jsme se rozhodli závaznou nabídku nepodat,” uvedl pro Forbes Gazdík poté, co ČEZ ve čtvrtek oznámil, že si zajistil kapacitu LNG terminálu v německém Stade.
Potvrdil tak informace agentury Reuters, která se zprávou o kraju jednání v Polsku přišla už před týdnem, ČEZ ji ale tehdy nekomentoval.
Jak už jsme zmínili, energetická skupina, které vládne šéf Daniel Beneš, místo toho ve čtvrtek paralelně s vládou oznámila, že si pronajala kapacitu dvou miliard kubíků ročně v nově vznikajícím terminálu na zkapalněný zemní plyn u německého Hamburku.
ČEZ už má také od loňského roku pronajatou třetinu kapacity LNG terminálu u nizozemského Eemshavenu, kterým může ročně přepravit do Česka tři miliardy kubíků plynu.
Dohromady tak oba terminály mohou v budoucnu dodat až pět miliard kubíků plynu, což je přes pětašedesát procent celkové roční spotřeby plynu Česka. Ta loni činila zhruba 7,5 miliardy kubíků.
Další dodávky si Česko ve snaze vykrýt výpadek ruského plynu dojednalo už dříve v Norsku a je tak logické, že po oznámeném dealu v Německu není nutné si další kapacitu v Polsku zajišťovat. I když si ČEZ nechává v Gdaňsku otevřená vrátka.
“Z vyjádření provozovatele terminálu jsme pochopili, že do budoucna může být tato možnost ještě otevřená,” dodal Gazdík. Forbes s dotazem na polský terminál kontaktoval i ministerstvo průmyslu a obchodu, do vydání článku ale jeho zástupci neodpověděli.
Otázkou nyní je, jestli Poláci pronajmou kapacitu terminálu jinému zájemci nebo projekt zastaví. I to je reálná varianta. Připravovali ho totiž zejména kvůli zájmu potenciálních klientů.
Už loni v červnu polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová odhadovala, že kapacita nového terminálu v Gdaňsku se kvůli poptávce zemí včetně České republiky zdvojnásobí ze šesti na dvanáct miliard kubíků ročně.
A to i pomocí druhé plovoucí skladovací jednotky zpětného zplynování (FSRU 2), nad kterou nyní visí otazníky. První jednotka má totiž zájemce zajištěné a pokračuje se v jejím rozvoji.
„Plánovaný projekt FSRU 2, který má zajistit dodatečnou roční kapacitu zpětného zplyňování 4,5 miliardy metrů krychlových plynu, bude předmětem další analýzy,“ uvedl polský provozovatel plynovodů Gaz-System minulý pátek v tiskové zprávě.
Kolo přihlášek pro FSRU 2 ukončil 27. října, konkrétní ohledně případných zájemců ale doposud nebyl.
Rozhodnutí ČEZu by ale mohlo mít ještě jeden důsledek.
Účastí ČEZu na výstavbě nového LNG terminálu v Polsku totiž tamní vládní zmocněnkyně pro strategickou energetickou infrastrukturu Anna Łukaszewská-Trzeciakowská ještě v říjnu podmiňovala výstavbu nového plynovodu Stork II. A to přímo v Praze na setkání s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou.
Plynovod Stork II má propojit česko plynárenskou strukturu právě s polskými LNG terminály u Baltského moře. Česko je dnes v plynu po odstřihnutí dodávek z Ruska závislé v podstatě jen na německé trase.
“Bylo by docela příjemné, kdybychom z jedné strany dostávali plyn přes Ostravu a druhý plyn ze západu přes Krušné hory. Pro plynárenskou soustavu by to bylo samozřejmě nejvýhodnější,” uvedl k tomu v nedávném Forbes Byznys podcastu energetický poradce Vratislav Ludvík.
Stork II, na kterém se dohodla česká a polská vláda, má mít kapacitu až sedmi miliard kubíků plynu. Aby ovšem jeho výstavba dávala smysl, je třeba jej naplnit plynem. A pronájem polského LNG terminálu českou stranou pro něj měl být záruka, která nyní padá.
