V noci na čtvrtek oblehli Brusel řidiči traktorů. Zemědělci protestují, aby upozornili na klesající příjmy, příliš složitou legislativu a administrativní přetížení. Nespokojenost zemědělců, která původně vypukla ve Francii, se přenesla do několika evropských zemí včetně Belgie, zejména do valonského regionu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krym byl pod mohutnou raketovou palbou Ukrajiny. Zasaženo bylo i klíčové letiště Belbek
A to právě v den, kdy se v Bruselu koná mimořádný summit o pomoci Ukrajině. Ačkoli v posledních týdnech probíhala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady jedna země – Maďarsko. Zda se podaří dosáhnout dohody celé sedmadvacítky, ukáže až další jednání. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Budapešť nejdříve žádala, aby se o dlouhodobé ukrajinské pomoci rozhodovalo mimo takzvanou revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027.
Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána nicméně na začátku tohoto týdne připustil, že je Maďarsko nakonec otevřeno i variantě, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Podle zatím posledního návrhu závěrů ze summitu unijní vůdci na mimořádné Evropské radě navrhnou pořádání každoroční debaty o tom, jak Ukrajina s penězi EU nakládá. Maďarsko by tak nezískalo právo finance vetovat, nicméně mohlo by to rozptýlit jeho obavy. Zda to bude maďarskému premiérovi stačit, ukáže až čtvrteční schůzka.
Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu budou členské státy jednat i o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu.
Očekává se rovněž, že předmětem debaty bude i situace na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Vzhledem k některým rozdílným názorům členských států ale k této části jednání pravděpodobně nebudou žádné závěry.
