Na počet obyvatel je Švédsko stejně velkou zemí jako Česko. Na počet slibných startupů však mají Švédové výrazně navrch. Skandinávská země už zvládla vyprodukovat více než čtyři desítky jednorožců, firem, jejichž tržní hodnota přesahuje miliardu dolarů, a švédský byznys se dlouhodobě těší světovému věhlasu.
I v nedávné debatě Forbesu na konferenci Lepší Česko Prague Edition na téma, jak nakopnout tuzemskou startupovou scénu, dávali účastníci – legenda českého venture kapitálu Pavel Mucha a zmocněnec pro startupy Martin Jiránek – Česku za příklad zejména Švédsko.
Ukazuje se to třeba na přístupu k udělování takzvaných modrých karet: povolení k dlouhodobému pobytu a zaměstnání pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Zatímco většina unijních zemí včetně Česka zde striktně vyžaduje univerzitní diplom, Švédům stačí doložitelná praxe.
„Pojďme si v nějaké konkrétní oblasti také udělat pravidla lepší a konkurenceschopnější než to, co přichází z EU. Máme tendenci evropskou regulaci slepě přijímat, byť si na to hodně stěžujeme, ale nevím, jestli si klademe otázku, jak bychom ji mohli napsat lépe pro nás a pak si ji tady nekompromisně prosazovat,“ řekl Mucha.
Švédsko v Evropě vyniká i tím, že tamní úspěšné startupy zemi neopouštějí. „Své sídlo přesunuly do jiné země jen zhruba tři až čtyři procenta úspěšných firem, kdežto v Česku je to 43 procent. Jedním z důvodů je kapitál – Švédové ho mají dostatek díky penzijním fondům,“ uvedl Jiránek. Švédské penzijní fondy totiž ve velkém investují do akcií tamních firem.
Jednotvárnost zabíjí produktivitu
Vedle rozvinutého kapitálového trhu je však za tím i globální mindset tamních podnikatelů a podnikatelek. Základním kamenem k vybudování velké firmy je totiž schopnost vidět a vyřešit velký problém. A to může být na malém trhu, jako je Švédsko nebo Česko, oříšek.
„Takže pokud máte děti, pošlete je do světa, alespoň na rok a nejlépe na velký trh. To jim pomůže vidět problémy, které v malé zemi nejsou vždycky patrné,“ řekl Mucha. Také proto, že jednotvárnost prostředí podle něj z principu zabíjí produktivitu.
Další brzdou zdejší startupové scény je nedostatečné propojení s univerzitami. Ve srovnání například se sousedním Německem zde vzniká naprosté minimum spin-offů: startupů, jež vznikly na akademické půdě a často komercializují duševní vlastnictví své mateřské vzdělávací instituce.
„Jen Technická univerzita v Mnichově dělá ročně zhruba 100 spin-offů, celé Česko jich v posledních letech dělalo maximálně deset za rok,“ upozornil Jiránek. Podle něho je za tím nedostatečná podpora transferů nových technologií z výzkumu do byznysu.
„Univerzita v Edinburghu má v transferovém centru 170 lidí, kteří tamním vědeckým týmům pomáhají od samého začátku. Už když začínají přemýšlet o novém výzkumu, tak zároveň přemýšlejí, zda je po něm i poptávka na trhu a jestli by ho šlo komercializovat,“ popsal Jiránek.
„Podobně velká Univerzita Karlova v Praze má těch lidí šest, univerzita v Liberci má jednoho, univerzita v Plzni to nedávno osekala a má v transferovém centru půl úvazku,“ dodal Jiránek.
Mucha se rovněž domnívá, že spousta akademiků komerčně nepřemýšlí. Řešení vidí například v tom, že by některé bohaté firmy investovaly do vybraných kateder na českých vysokých školách. Tyto peníze by podle něj mohly na katedry přilákat zajímavé lidi z byznysu, kteří by zde sloužili jako zdroj inspirace.
„Zatřást s homogenitou v českém akademickém prostředí by nám všem prospělo,“ zdůraznil Mucha.
The post Chcete mít z Česka startupovou velmoc? Pošlete děti do světa a vědce do byznysu appeared first on Forbes.
