Jednou přes čtyři sta milionů korun, podruhé tři čtvrtě miliardy. Částky, které hlavní město Praha platí za projekty, v nichž hlavní roli hrají zvířata. V prvním případě jde o ta divoká, která žijí ve volné přírodě a potřebují z nějakého důvodu zachránit. V tom druhém o ta exotická, chovaná v zajetí.
Důvodů, proč hlavní město investuje právě do zvířat, je několik. V případě záchranné stanice pro volně žijící živočichy, která se po dvou letech vrátila do pražských Jinonic z provizorních podmínek v zahradnictví v Ďáblicích, jde prý hlavně o etiku.
Podle náměstka pražského primátora pro kulturu Jiřího Pospíšila by dokonce bylo chybou od investice očekávat nějakou návratnost. „Vyspělá společnost se mimo jiné pozná i tím, jak pečuje o přírodu. A buď nechá ježky nebo muflony umřít, nebo jim poskytne adekvátní péči,“ míní Pospíšil.
Každý rok přijme pražská záchranná stanice až šest tisíc živočichů, což je nejvíce z celé republiky. Loňský rok byl rekordní, když se pracovníci starali o 6790 zvířecích pacientů.
Pomáhá hlavně divokým zvířatům, která se v hlavním městě potýkají s nástrahami lidské civilizace. Na stanici se tak dostávají nejčastěji zraněná nebo mláďata, která přišla o rodiče, či zvířata, jež někde uvízla nebo se dostala do jiných potíží.
Jeden z nejdramatičtějších případů loňského roku byl případ srny zaseknuté v plotě, do kterého ji zřejmě nahnal volně pobíhající pes. Na záchrannou stanici se dostala i hladovějící labuť, které se do zobáku zabodl rybářský háček a kvůli těsně omotanému vlasci nemohla zobák ani otevřít.
Vybudovat pro zvířata nový areál bylo podle Jiřího Pospíšila nutností. Dva roky působila stanice v provizoriu, kde nebyly vyhovující podmínky. Nový areál je podle náměstka primátora pro léčbu a rekonvalescenci mnohem lépe uzpůsobený a umožní poskytnout ještě lepší péči a hlavně i návrat do volné přírody bude snazší.
Foto se souhlasem Hlavní město Praha
„Praha je velmi diverzifikovaná, paradoxně tu najdeme mnohem více druhů zvířat než někde na venkově. Od chráněného plha lesního, který se vyskytuje na Petříně, až po muflony v Thomayerovce,“ přibližuje radní.
Nová hlavní budova je vybavená veterinární ordinací, operačními sály i jednotkami intenzivní péče a specializovanými rehabilitačními zařízeními. Na ni pak navazuje multifunkční komplex s univerzálními voliérami pro rekonvalescenci jednotlivých léčených zvířat.
Součástí areálu o rozloze deseti tisíc metrů čtverečních jsou samostatná léčebná zařízení pro vodní a krkavcovité ptáky, voliéry pro šelmy či odchovna veverek. Kapacita je nastavená na deset tisíc zvířat nejrůznějších druhů.
Rehabilitační výběhy využijí zase kopytníci, pro ptáky po léčbě je postavená rozletová voliéra a pro vydry nebo bobry pak bazén. Chov v zajetí je pro divoká zvířata velmi stresový, proto se snaží ošetřovatelé návrat zpět na svobodu co nejvíce urychlit.
Pravidelně vypouštějí do volné přírody například ježky nebo poštolky. Pro zvířata, která se zcela vyléčit nepodaří a přežijí s trvalým handicapem, se hledá nový domov třeba v zookoutku nebo u náhradních chovatelů, formou adopce.
Hlavní město vybudovalo areál za 407 milionů korun a má ho na starost městská organizace Lesy hlavního města Prahy. Jen loni padlo na provoz záchranné stanice ještě v provizoriu v Ďáblicích bezmála devatenáct milionů korun.
Přes čtrnáct milionů korun šlo z městského rozpočtu rovněž na dva útulky, které Praha provozuje prostřednictvím městské policie.
Foto se souhlasem Hlavní město Praha
Hlavní město přispěje také na výstavbu nového pavilonu Arktida v pražské zoologické zahradě. Za 755 milionů korun v něm najdou nové zázemí lední medvědi i tuleni.
Právě s chovem jediného mořského arktického savce, který se dokáže pohybovat i po souši, má zoo zkušenosti už od třicátých let minulého století, v současné době jí ale chybí odpovídající zázemí.
Původní odhad počítal s náklady kolem jedné miliardy korun, velký zájem stavebních firem o zakázku ale dokázal cenu snížit o čtvrtinu.
Stejně jako u záchranné stanice, ani u investice do nového pavilonu nelze podle náměstkyně primátora Jany Komrskové nahlížet ekonomickou optikou. Tím, že dostane pražská zoo novou expozici, zajistí pokračování chovu ledních medvědů, druhu, který v přírodě ohrožuje hned řada faktorů.
„To, že jejich populaci zachováme v lidské péči, je pro přežití medvěda klíčové. Zoo Praha má za sebou řadu úspěchů v jejich chovu, například první uměle odchované mládě na světě, a může tedy k záchraně druhu významně přispět,“ přibližuje náměstkyně.
Navíc jde o nadčasovou expozici a její životnost potrvá řadu desetiletí. A do hlavního města může přitáhnout další turisty.
Foto Vlasimil Vagaday
„Rozvoj pražské zoo jde ruku v ruce s dlouhodobější snahou Prahy zbavit se nálepky levné nálevny Evropy a naopak si budovat jméno zajímavé destinace vhodné pro rodiny s dětmi a náročnější klientelu,“ vysvětluje Jana Komrsková.
Současný pavilon ledních medvědů je z roku 1933 a je vůbec nejstarším, který je v zahradě využíván stále ke stejným účelům. Od té doby se však přístup ke zvířatům i podmínky změnily.
Jejich chov je navíc velmi náročný, stejně jako jejich rozmnožování. Na celém světě jich bylo na začátku letošního roku chováno 203, z toho 107 v rámci evropského chovného programu. Za poslední rok se narodila pouze tři medvíďata.
Největší obtíž při odchovu ledních medvědů je citlivost samic na ruch. Ze svých brlohů ve volné přírodě jsou zvyklí na přítmí, konstantní teplotu, absenci jiných tvorů a absolutní ticho.
Nová moderní expozice by měla medvědům, a také tuleňům nabídnout dostatečný prostor ve dvou velikých výbězích se třemi bazény čištěnými pomocí náročné technologie.
Místa k ochlazení a zejména klidovou zónu pro březí samice. Expozice je navržená podle nejnovějších požadavků na chov ledních medvědů, jak je stanovuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
Foto Vlasimil Vagaday
Kromě investice do expozice ledních medvědů, která by měla být hotová v roce 2028, získala zoo od hlavního města i bezmála tři sta milionů korun na nový pavilon pro gorily a další druhy střední Afriky.
Rezervaci Dja otevřela před téměř třemi lety a domovem se stala hlavně pro kriticky ohrožené gorily nížinné, kterým se loni narodila hned dvě mláďata. Impulzem pro výstavbu mimo záplavovou zónu byly mimo jiné i ničivé povodně z roku 2013.
„Loni převedlo hlavní město zoologické zahradě 193 milionů korun, což je asi třetina prostředků, se kterými zahrada hospodařila,“ prozrazuje náměstkyně Jana Komrsková. Do zahrady zavítalo za uplynulý rok téměř milion čtyři sta tisíc lidí. Na vstupném tak zoo získala bezmála tři sta milionů korun.
The post Chránit poštolky či muflony. Praha investuje přes miliardu korun do zvířat appeared first on Forbes.
