Čína letos strávila měsíce budováním ropných zásob. Za uplynulé tři kvartály zamířila přibližně desetina importu barelů ropy do státních rezerv, což může druhou největší ekonomiku světa ochránit před výpadky dodávek kvůli novým americkým sankcím na ruskou ropu, píše portál The Wall Street Journal (WSJ).
Do Země nebeského draka se denně doveze v průměru jedenáct milionů barelů denně, což je množství vyšší než denní produkce Saúdské Arábie, připomíná WSJ.
Z denního importu letos putovalo odhadem 1 až 1,2 milionu barelů přímo do státních zásobníků. Čína je největším světovým dovozcem ropy a zároveň největším odběratelem ruského nerostného bohatství. Přibližně sedmdesát procent ropy, kterou země spotřebuje, pochází z dovozu.
Jedním z hlavních cílů tamní vlády je kontrola nad energetickým sektorem ve vlastní zemi a její kroky na trhu mají značný vliv na vývoj světových cen nerostného bohatství.
Letošní silná poptávka Číny byla jedním z faktorů, které stanovily spodní hranici cen ropy, jež se během října ocitly na pětiletém minimu, píše WSJ.
Hodnota barelu severomořské ropy Brent, který slouží jako globální benchmark pro cenu ropy, letos klesla přibližně o třináct procent, přičemž v říjnu spadla cena komodity až na téměř 65 dolarů.
Analytici predikují, že pokud by Čína přestala nakupovat díky vytvořeným zásobám úplně, může cena barelu klesnout pod padesát dolarů velmi rychle.
V rámci prevence na dovoz ropy v době napjaté geopolitické situace, která má na vývoj cen ropy rovněž vliv, posílila Čína domácí těžbu ropy a investovala stovky miliard dolarů do budování největšího elektromobilového průmyslu na světě, připomíná WSJ.
Za dvě dekády budování zásob si podle odhadů analytiků vytvořila Čína rezervu čítající přibližně 1,2 miliardy barelů ropy. Strategické rezervy chrání zemi před krátkodobými výpady dodávek. Státní zásobníky ropy jsou podle expertů aktuálně naplněny přibližně ze šedesáti procent.
Ruská ropa proto zůstává pro zemi klíčová. Peking je jejím největším odběratelem a většina analytiků neočekává, že by americké sankce obchod mezi oběma zeměmi zbrzdily. Platby totiž většinou probíhají v čínských juanech, takže nové americké sankce mají fakticky omezený dopad.
Ani podoba nové obchodní dohody mezi USA a Čínou nenapovídá tomu, že by měly být vyřešeny otázky ohledně čínských nákupů ruské ropy, píše WSJ s odkazem na odhady analytiků.
Druhá největší ekonomika světa tak mezitím dál hromadí barely ropy, což zabraňuje tomu, aby šla cena komodity ještě níže vlivem aktuálního globálního přebytku vytěžené ropy.
The post Čína plní zásobníky ropy. Americké sankce na dovoz z Ruska se ji dotknou jen minimálně appeared first on Forbes.
