Čínský premiér se podle místních médií v sobotu zúčastnil slavnostního zahájení stavby. Megaprojekt, který má Peking vyjít asi na 1,2 bilionu juanů (3,6 bilionu korun), bude klást důraz na ochranu životního prostředí a podporu místního rozvoje, píše britská BBC.
ČTĚTE TAKÉ: V ústí Labe se srazila zásobovací loď s tankerem. Na místě uniká palivo
Sousedé Číny jsou však plni obav. Přehrada totiž bude stát na řece Jarlung Cangpo. Ta pramení na svazích Himálaje, protéká tibetskou náhorní plošinou skrze zřejmě nejhlubší světový kaňon (známý také jako Jarlung Cangpo Grand Canyon), načež zamíří do Indie a Bangladéše, kde je známá pod názvem Brahmaputra.
Experti i politici vyjádřili obavy, že nová přehrada umožní Číně kontrolovat nebo odklonit tok řeky. Zpráva australského think tanku Lowy Institute z roku 2020 uvádí, že kontrola nad řekami, které pramení na tibetské náhorní plošině, „dává Číně fakticky kontrolu nad indickou ekonomikou“.
Premiér varuje před „vodní bombou“
Indie si je rizika vědoma. Předseda vlády indického státu Arunáčalpradéš Pema Khandu na začátku července pro agenturu PTI uvedl, že po dokončení přehrady by řeka mohla „značně vyschnout“.
Méně vody znamená snížení množství sedimentů, které unáší proud. A tyto sedimenty obsahují živiny nezbytné pro zemědělství v záplavových oblastech po proudu, uvedl pro agenturu Reuters profesor Kolumbijské univerzity Michael Steckler. To by mohlo značně zhoršit podmínky pro zemědělství v oblasti.
Reuters připomněla, že Brahmaputra představuje živobytí pro miliony lidí. Přehrada bude podle Khandua pro tyto lidi představovat existenční hrozbu i z jiného důvodu. Čína by prý totiž mohla stavbu využít jako jakousi „vodní bombu“. „Představte si, že přehrada bude postavena a oni najednou vypustí vodu. Celý pás území podél řeky by byl zničen,“ řekl.
Existují také obavy o životní prostředí, a to v souvislosti se zaplavením tibetských údolí, která jsou známá svou biologickou rozmanitostí. Možné nebezpečí představuje také výstavba tak velké přehrady v oblasti s četnými zemětřeseními, dodává BBC.
Požadavky čínských sousedů
V lednu indické ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že země vyjádřila Číně znepokojení kvůli dopadům výstavby přehrady a vyzvala Peking, aby „zajistil, že nebudou poškozeny zájmy států ležících po proudu“. Zdůraznilo také „potřebu transparentnosti a konzultací se státy ležícími po proudu“. Čínské ministerstvo zahraničí ovšem již dříve uvedlo, že má „legitimní právo“ přehradit řeku.
Indie jako reakci na čínskou přehradu plánuje výstavbu vlastní hráze níže po proudu. Ta by sloužila jako nárazník proti náhlým výtokům vody z čínské přehrady a bránila povodním v indických oblastech.
Znepokojení vyjádřil také Bangladéš a v únoru zaslal Pekingu dopis s žádostí o další informace o přehradě. Plán se podle agentury Reuters skládá z pěti přehrad na 50 kilometrů dlouhém úseku, kde řeka z tibetské náhorní plošiny klesá o dva tisíce výškových metrů. Očekává se, že energii začne vyrábět až v polovině 30. let tohoto století, ovšem kromě těchto informací Čína zveřejnila jen minimum detailů o stavbě.
Největší přehrada a vodní elektrárna na světě se aktuálně nachází rovněž v Číně. Projekt s názvem Tři soutěsky stál podle webu Guardian 254 miliard juanů (asi 750 miliard korun) a elektrárna generuje ročně 88,2 TWh. Přehrada na Jarlung Cangpo by jich mohla generovat až 300, tedy zhruba jako 21 jaderných elektráren Dukovany či přibližně 19 Temelínů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Návštěvy USA se prodraží. Trump chce po cestovatelích jako poplatek tisíce korun
