Oba se starají o miliardy korun. Jeden z nich se zodpovídá tisícům investorů, druhý dvěma českým miliardářům.
Michal Semotan dělá portfolio manažera tří akciových fondů od J&T, ve kterých bylo ke konci ledna přes pět miliard korun. Marek Dongres vede investiční tým, jenž se stará o majetek Marka Španěla se Slavomírem Pavlíčkem zaparkovaný v jejich fondu SPM. Podle posledních dostupných dat je tam více než deset miliard.
Dongresovi (D) je teprve osmadvacet, což znamená, že se narodil zhruba v době, kdy Semotan (S) startoval svou kariéru na kapitálových trzích. Zajímalo nás, jak moc se pohled na akcie mezi profíky liší generaci od generace, proto jsme je posadili k jednomu stolu. Výsledkem je mimořádný rozhovor, který se ovšem neobejde bez pár vysvětlivek…
Kdo z vás má těžší džob?
S: Možná já, protože jeho můžou zmlátit jen dva, na mě může přijít nespokojených investorů víc, když to dopadne špatně.
D: Já mám výhodu, že investiční nápady mohou přijít i od akcionářů, kteří jsou jen dva. Nevím, v jaké míře chodí nápady u vás…
S: Vůbec.
Vám do toho nikdo nekecá?
S: Ne.
D: Mně hodně.
Investoři do akcií mají v posledních dvou letech nepochybně spoustu důvodů k úsměvu, jak naznačuje úvodní vtipkování. Čím víc portfolia v USA, tím víc důvodů, hodí se doplnit. Nad pokračováním této velkolepé rally tažené umělou inteligencí a hrstkou velkých techů ovšem visí řada otazníků.
Je zde „levná“ čínská konkurence DeepSeek, která vrhá stín pochybností na desítky miliard dolarů utracených za čipy a datacentra na Západě. Výrazný nepoměr mezi valuacemi akcií z USA ve srovnání s akciemi zbytku světa, cca sedmdesát ku třiceti. Plus mimořádná koncentrace těchto sedmdesáti procent do pouhých pár firem.
Michale, vy jste už dlouho skeptický k vysokým valuacím velkých amerických techů. Zrovna včera udělal Palantir minus deset procent (rozhovor proběhl 25. února, pozn. red.), sedm statečných od začátku roku taky nic moc, dochází už na vaše slova?
S: Těžko říct, nůžky mezi big techem a zbytkem trhu se v různých vlnách rozevírají a zase zavírají. Na druhou stranu, technologie udávají celkový směr, jak se to bude celé vyvíjet. Tyhle věci jsou hodně spojené nejen s fundamentem, ale i se sentimentem toho trhu. Část peněz se soustřeďuje na menší počet populárních akcií, o kterých se hodně píše, a koncentraci pomáhá i vzestup pasivního investování.
Mně se zrovna u Palantiru stalo, že jsem vyskočil za 26 a přišlo mi, že jsem krásně vydělal, což nakonec vůbec nebyla pravda (akcie Palantiru posléze stouply až na historické maximum 124,62 dolaru za kus).
Foto: Jan Rasch
Marku, vy jste zase loni vyskakoval z Mety a Netflixu, které od té doby přidaly asi čtyřicet procent…
D: Vyčistili jsme valnou většinu amerických pozic. Protože když mám S&P 500 oceněný zhruba na 22 P/E a k tomu výhled na dluhopisu 4,5 procenta, tak se mi do té Ameriky zas tolik nechce (ukazatel Price to Earnings na úrovni 22 znamená rentabilitu akcie 4,5 procenta, tedy stejnou rentabilitu jako u zmíněného dluhopisu, který je však výrazně bezpečnější investicí než akcie).
A hledám naopak příležitosti v Evropě, která byla výrazně pod tlakem. Zároveň je klíčovou myšlenkou našeho fondu přítomnost v Česku, takže máme signifikantní alokaci na pražské burze, kde držíme ČEZ, banky a Colt.
The post Čištění amerických pozic. Jak se liší pohled na akcie dvou různých generací? appeared first on Forbes.
