Americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně zahanbuje světové lídry, píše ve své analýze na CNN reportér Stephen Collinson. Trumpovo chování přirovnal k novým Hladovým hrám (Hunger Games), tedy filmové sérii, kde lidé bojují na život a na smrt v televizní aréně pro pobavení publika.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin chce věčnou válku, zhodnotil expert. Připomněl smutný příklad z historie
Ve středu se nejnovější „stafáží“ pro show amerického prezidenta stal jeho jihoafrický protějšek Cyril Ramaphosa. Trump mu totiž před kamerami pustil video o genocidě bílé menšiny.
A jak už se přesvědčili například představitelé Ukrajiny či Jordánska, čím zranitelnější země, tím nepřátelštějšího přijetí se jí obvykle dostane. „Vzhledem k rostoucím politickým rizikům spojeným s vystoupením v Oválné pracovně by nebylo překvapivé, kdyby někteří lídři přehodnotili to, co bylo kdysi vytouženým pozváním, ale nyní je politickou pastí,“ píše Collinson. Zároveň upozorňuje, že by to mohlo mít diplomatické důsledky. Země globálního Jihu, jako je Jihoafrická republika, se totiž nyní obracejí spíše k Číně než k USA.
Ponižující rituál
Trumpovo rituální ponižování návštěvníků znamená, že se zahraniční lídři musí na setkání s ním daleko pečlivěji připravovat a zvážit, jak budou působit na své voliče doma. Pokud se Trumpovi nepostaví, budou vypadat slabě, pokud budou tvrdě tlačit na pilu, získají si doma respekt, ale na druhou stranu mohou poškodit své národní zájmy.
V únoru se například jordánský král Abdalláh II. tvářil velmi nepříjemně, když na něj Trump naléhal, aby přijal uprchlíky z Gazy. To by totiž mohlo rozvrátit křehkou politickou rovnováhu v Jordánsku i samotnou monarchii. Abdalláh však věděl, že jeho země je z hlediska bezpečnosti závislá na pomoci USA, takže nemohl svému hostiteli otevřeně odporovat.
Dalším, kdo byl nucen prosit o přízeň, byl Zelenskyj. Poté, co byl vykázán z Bílého domu kvůli své rozhořčené reakci na peskování ohledně projevu větší vděčnosti ze strany Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance, horko těžko se pak dlouhé týdny snažil vše napravit.
Nejlépe z návštěvy Oválné pracovny vyjdou ti, kdo dokáží Trumpa chválit, aniž by se příliš znemožnili.
Například britský premiér Keir Starmer vytáhl dopis od krále Karla III. s pozváním Trumpa na státní návštěvu s tím, jaká je to pro amerického prezidenta velká čest, podobné pozvání už ovšem dostal dříve od zesnulé královny Alžběty II.
Jak reagovat na Trumpova lživá tvrzení, ukázal francouzský prezident Emmanuel Macron. Během vystoupení v Oválné pracovně Trumpa přerušil, když prohlásil, že Evropa dostala zpět 60 procent pomoci, kterou Kyjevu poskytla během tří let války. Macron se dotkl Trumpovy ruky a řekl: „Ne, ve skutečnosti, upřímně řečeno, jsme zaplatili. Zaplatili jsme 60 procent celkového úsilí: bylo to prostřednictvím, stejně jako USA, půjček, záruk a grantů. A poskytli jsme skutečné peníze, aby bylo jasno,“ zdůraznil.
Dalším lídrem, který se snaží tvořit most mezi Evropou a Trumpem, je italská premiérka Giorgia Meloniová. Pravicová populistka, která často navštěvuje Mar-a-Lago, má ale výhodu, že je na místě v podstatě mezi „svými“. Zároveň je ale silnou podporovatelkou Ukrajiny, takže se ocitla na tenkém ledě. To však zvládla díky svým politickým dovednostem a v jednu chvíli dokonce přerušila vlastního tlumočníka a vzala překlad za něj, aby se ujistila, že Trump plně porozuměl poznámce o zvyšování výdajů Itálie na obranu. Přízeň si získala i tím, že si osvojila Trumpovu mluvu a řekla prezidentovi, že by mohli „učinit Západ opět velkým“.
Žádný zahraniční lídr ale nečelil v Oválné pracovně takovému domácímu tlaku jako kanadský premiér Mark Carney. Navíc právě vyhrál volby, kterým dominovala nepřátelská atmosféra vůči USA kvůli Trumpovým požadavkům na anexi Kanady. „Jsou místa, která nejsou nikdy na prodej,“ řekl Carney. „Nikdy neříkej nikdy,“ opáčil Trump. Carney se následně otočil ke kamerám a řekl: „Nikdy, nikdy!“ Trump však měl jakožto hostitel poslední slovo – což je další nebezpečí pro světové lídry v Oválné pracovně. Zdůraznil, že je nespravedlivé, aby USA nesly velkou část nákladů na vojenskou obranu Kanady, a pak požádal novináře, aby odešli. Carney se už nedostal ke slovu.
Papež a jáma lvová
Mluví se i o další významné schůzce – viceprezident J. D. Vance byl minulý víkend ve Vatikánu na papežově inaugurační mši a předal mu bílou obálku s prezidentskou pečetí, která obsahovala pozvání do Bílého domu.
Papež Lev se nechal slyšet, že pozvání „někdy“ přijme, nezdálo se však, že by spěchal. „Možná proto, že je téměř nepředstavitelné, aby se muž, považovaný katolíky za božího zástupce na Zemi, ochotně podvolil a vkročil do jámy lvové v Oválné pracovně s Trumpovou poněkud sekulární rétorikou,“ uvedl Collinson.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Křičel hesla o Palestině, pak střílel. Muž v USA zabil pár před zásnubami z izraelské ambasády
