Říká se jim vílí kruhy. Jedná se o podivné přírodní útvary – skupiny kruhů, které se objevují na místech neúrodné a vyprahlé půdy. Vědci je začali vnímat teprve v osmdesátých letech minulého století.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Antarktida už se neuzdraví. Tučňáci hynou, tragické následky hrozí celému světu, varují vědci
Doposud měli odborníci za to, že se rozryté kruhy zeminy, seřazené do zdánlivě pravidelných vzorců, primárně objevují na území západní Austrálie a v Namibské poušti v jihozápadní Africe.
Nový výzkum ale odhalil, že vílí kruhy jsou mnohem častější. Vědci do studie zapojili umělou inteligenci. Nejdříve ji pomocí dostupných dat a satelitních snímků naučili, jak vílí kruhy vypadají a kde se obyčejně vyskytují. AI pak analyzovala povrch planety a zjistila, že útvary se nacházejí na stovkách míst na Zemi, v 15 různých státech a na třech různých kontinentech.
„Použití modelů založených na umělé inteligenci a satelitních snímcích je prvním případem, kdy se ve velkém měřítku podařilo odhalit vzory podobné vílím kruhům,“ uvedl pro CNN hlavní autor studie Emilio Guirado, datový vědec z Multidisciplinárního institutu pro environmentální studia na univerzitě v Alicante ve Španělsku.
Všechna místa, kde se vílí kruhy vyskytují, mají něco společné. Jedná se o lokace, kde je půda suchá, písčitá a má vysoký obsah alkalických látek a dusíku.
Co kruhy vytváří?
Podle vědců stojí za tvorbou vílích kruhů hned několik faktorů. Roli hrají klimatické podmínky, rostliny, hlavní podíl na tvorbě záhadných útvarů má ale údajně hmyz, a to hlavně termiti.
Experti ale podle americké CNN potřebují vypracovat další studie, aby záhadám vílích kruhů přišli úplně na kloub. Podle nich totiž termiti nejsou tím jediným faktorem, který vzorce ve vyprahlé půdě vytváří.
