Zásadou je přijmout stav ohrožení, schovat se a neutíkat. „V okamžiku, kdy nevíme, kde se pachatel nachází, se totiž můžeme dostat do perimetru jeho střelby. Proto je lepší se zabarikádovat nebo skrýt v místnosti mimo prostor dveří a zavolat na policii (158) nebo na Integrovaný záchranný systém (112),“ vyjmenovala prvotní kroky Hofmanová.
ČTĚTE TAKÉ: Slova hrdinů útoku na filozofické fakultě. Na tohle se nikdy nepřipravíte, říkají zasahující policisté
Zároveň bychom nikoho neměli pouštět do místnosti, místo toho je třeba trpělivě vyčkat na pomoc. „Musíme si uvědomit, že samotný útok může trvat třeba 15 minut. Několik dalších hodin však zabere, než policie dokončí zákrok a provede další činnost,“ vysvětlila.
Zaútočit na pachatele bychom měli jen v krajním případě, tedy pokud víme, že se nemáme kam schovat a agresor jde proti nám. „Víte, že vás buďto zastřelí, nebo toho člověka zneškodníte,“ nastínila kriminalistka.
Pravidla je podle Hofmanové důležité dodržovat i při kontaktu s policií. „Musíte mít ruce viditelně od těla a bez jakýchkoli poznámek ji poslouchat,“ uvedla.
I přes znalost pravidel Hofmanová doporučuje si postup vyzkoušet. „Jak se říká: ‚Těžko při přípravě – lehko v boji.‘ Mám sice zpětnou vazbu, že když se takový nácvik na útok aktivního střelce zkoušel, tak to mnozí brali jako legraci a říkali, že se není třeba vracet do doby, kdy nás učili, jak se máme zachovat při atomovém útoku, nicméně se domnívám, že by si to měl každý alespoň vyzkoušet a uvědomit si, že hrozba není úplně neadekvátní,“ konstatovala.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zmatek, strach a bezmoc, popisují svědci z blízkého okolí fakulty. Chválí jednání policie
