Co má Putin za lubem s Finskem? Tamní vstup do NATO byl pro něj dárek

Finský a švédský vstup do NATO před dvěma lety byl mnohými nahlížen jako velká prohra ruské bezpečnostní strategie. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že Rusko spustilo „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině s cílem zabránit obklíčení ze strany NATO, po jejím spuštění vstoupily do Aliance dva významné státy, které do té doby zachovávaly titulární neutralitu. To byla pro Kreml citelná rána, protože s Finskem má přímou, 1300 kilometrů dlouhou hranici a se Švédskem sdílí třecí plochy v Baltském moři, například strategický ostrov Gotland. Finsko má přitom nezanedbatelnou armádu o 280 tisících mužů a Švédsko významný zbrojní průmysl, který vyrábí stíhací letouny Gripen, protitankové střely NLAW či obrněná vozidla CV90, která již brzy zakoupí česká armáda.