V roce 2030 se podle onkologů stane rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Již nyní přitom každý třetí Čech rakovinou onemocní a každý čtvrtý na onkologické onemocnění zemře.
ČTĚTE TAKÉ: Zrádné jarní slunce, UV záření je vysoko nad hranicí nebezpečí. Jak se efektivně chránit?
S postupem doby přicházejí vědci a lékaři s nejrůznějšími možnostmi léčby, ty však řeší už vzniklý problém. Prim tak nadále hraje prevence a snaha zabránit rozvoji rakoviny.
Pomoci může šest programů
Kromě zdravého životního stylu, pravidelného pohybu, vyhýbání se tabákovým výrobkům a podobně existuje i další cesta účinné prevence rakoviny: screeningové programy a pravidelná vyšetření. Podle odborníků umožňují diagnostikovat nádory co možná nejdříve, aby lidé onkology nepotřebovali. Pokud se totiž podaří nádor odhalit včas, odstraní se chirurgickým zákrokem a situace je mnohdy vyřešena.
Obecně lze říci, že screening má za cíl snížit úmrtnost a předejít tomu, aby se z relativně zdravých lidí, kteří v daný moment nemají obtíže ani příznaky, nestali v rizikovém věku onkologickými pacienty.
V České republice jsou léta zdarma dostupné tři, respektive čtyři, programy screeningu nádorových onemocnění – prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla. Od roku 2022 a 2024 jsou nově zaváděny také preventivní programy záchytu nádorových onemocnění plic a prostaty.
Karcinom prostaty
Rakovina prostaty podle dat VZP každoročně postihne zhruba osm tisíc mužů, z nichž 1 400 zemře. Často se přitom jedná o nemoc bez jasných symptomů. „Malý, začínající nádor prostaty je bohužel zcela bez příznaků,“ upozorňuje Robert Slunečko z Bioptické laboratoře. Ty větší se pak mohou podobat problémům se zvětšenou prostatou, která postihuje zejména muže po 50. roce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Někdo má žlučník, jiný rakovinu. Bartoška k nemoci přistupoval s humorem i pokorou
„Příznaky spojené s prostatou zahrnují mimo jiné poruchy močení, obtížné močení, opakované chození na záchod v noci nebo pocit, že se člověk nevymočil úplně,“ přibližuje Slunečko.
Nádorové onemocnění prostaty se vyskytuje u mužů ve věku od 45 let až po seniory. A jak se projevuje? „Jedná se zejména o bolestivost či řezání při močení. Mezi obecnější příznaky pak patří únava, bolesti v těle, bolesti kloubů. To jsou ale příznaky generalizace, kdy jsou metastázy i v kostech,“ popisuje lékař. Řadu problémů by si však podle odborníka mohli muži ušetřit, pokud by docházeli na preventivní prohlídky.
V České republice je od roku 2024 organizován program časného záchytu karcinomu prostaty. Určen je pro muže ve věku od 50 do 69 let, bez anamnézy karcinomu prostaty. Samotné vyšetření se skládá z jednoduchého testu PSA – prostatického specifického antigenu – z krve.
Vedle toho Slunečko mužům doporučuje začít s preventivními prohlídkami kolem 45. roku. V případě, že se v rodinné anamnéze objevuje karcinom prostaty, na ně klidně mohou chodit již od 40. roku.
Karcinom plic
Od roku 2022 je v České republice organizován pilotní program časného záchytu karcinomu plic. Určen je jak pro muže, tak pro ženy – bývalé nebo současné kuřáky ve věku od 55 do 74 let. Zaměřuje se na osoby, které měly „20 balíčkoroků“, kdy jeden balíčkorok znamená, že člověk vykouřil za rok jednu krabičku cigaret denně.
Tyto podmínky podle odborníků splňuje celá řada kuřáků, odhadem by se mělo jednat o půl milionu osob. Dotyčné by měli oslovovat praktici a pneumologové. Na tyto odborníky se mohou obrátit i sami bývalí či současní kuřáci.
Cíl programu časného záchytu karcinomu plic je aktivně vyhledávat rizikové pacienty, kteří podstoupí preventivní CT (výpočetní tomografie) vyšetření s nízkou dávkou záření. Není nijak náročné a dokáže odhalit nádor už během několika minut.
Karcinom prsu
Rakovina prsu je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění žen. Ročně se v Česku odhalí přes sedm tisíc nových případů, přičemž přibližně 1 700 žen této nemoci podlehne. Přestože léčba je stále účinnější, klíčové je zachytit nádor v časném stadiu.
Pro ženy od 45 let funguje od roku 2002 prevence v podobě mamografického screeningu. Jedná se o vyšetření žen, které nevykazují žádné příznaky onemocnění. Provádí se každé dva roky.
Zásadní je však také pravidelné samovyšetření. „Nejčastěji se rakovina prsu ohlásí jako hmatatelná nebolestivá bulka. Mezi méně časté projevy patří bolest, vtažení kůže či bradavky, výtok z bradavky, jednostranné zvětšení prsu, povrchové změny na bradavce nebo zvětšené uzliny v podpaží,“ popisuje lékař Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře.
V případě rodinné anamnézy je na místě zvážit i genetické testování. „Genetické změny související s rakovinou mohou nastat kvůli náhodným chybám v naší DNA během dělení buněk, nebo když je naše DNA pozměněna karcinogeny, jako jsou například toxické látky v tabákovém kouři,“ dodává Kinkor.
Karcinom děložního hrdla-čípku
Lidský papilomavirus (HPV), který způsobuje téměř všechny případy rakoviny děložního čípku, se často přenáší pohlavním stykem. A jsou to ženy po 50. roce, které podle odborníků kvůli méně aktivnímu sexuálnímu životu začínají prevenci zanedbávat.
„Ženy přitom mohou mít v sobě HPV virus delší dobu, pouze se doposud neprojevil. V podstatě v těle spí a nic nedělá. Poté však může nastat určitá životní krizová situace a virus se v důsledku stresu začne projevovat,“ upozorňuje gynekolog Lubomír Mikulášek.
V rámci screeningu karcinomu děložního hrdla podstupují ženy jednou ročně při návštěvě gynekologa cytologické vyšetření, tedy stěr z povrchu i vnitřku děložního čípku. Od roku 2024 navíc došlo k rozšíření testování zdarma na přítomnost HPV viru. Dosud se screening týkal žen mezi 35 a 45 lety, nově byly do programu zařazeny i ženy ve věku 55 let.
„Pokud žena získá HPV virus, obvykle je schopna jej během jednoho roku, maximálně dvou, z těla přirozeně odstranit pomocí imunitního systému. Pokud infekce trvá déle než dva roky, hovoříme o závažné HPV infekci, která už může vyvolat přednádorové změny na děložním hrdle,“ popisuje Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie Bioptické laboratoře.
Karcinom tlustého střeva a konečníku
V tuzemsku je již čtvrt století organizován screening kolorektálního karcinomu – tedy rakoviny střev a konečníku. Určen je pro ženy a muže od 50 let. Založen je na pravidelných testech okultního krvácení do stolice (TOKS) nebo na primární screeningové kolonoskopii.
ČTĚTE TAKÉ: Myslela si, že je to jen infekce. Modřina pod nehtem přitom Britku varovala před rakovinou
Pokud se člověk rozhodne podstoupit kolonoskopii, může mít podle odborníků poměrně velkou jistotu, že v mezičase do dalšího vyšetření rakovinu tlustého střeva nedostane – nádor totiž roste velmi pomalu. A jak již dříve uvedl Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra, může při vyšetření dojít i k odběru polypů, z nichž by se nádory mohly stát.
Zdraví máme jen jedno
Ať už jde o prevenci kteréhokoliv nádorového onemocnění, společným jmenovatelem je odpovědnost vůči nám samotným. Odborníci zdůrazňují, že vyšetření zpravidla nezaberou mnoho času, přitom mohou zásadně ovlivnit další vývoj života.
Připomínají také, že vedle podceňování preventivních vyšetření představuje významný problém životní styl – respektive nedodržování toho zdravého. Jedná se zejména o užívání tabáku, alkoholu a také obezitu.
Právě tyto tři „položky“ považují experti za klíčové faktory stojící za rostoucím výskytem rakoviny. Podstatnou roli hraje také znečištěné ovzduší, které se řadí k jednomu z hlavních environmentálních rizikových faktorů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Alarmující čísla o obezitě Čechů. Léčba stojí stát miliardy. Prezident řekl, jak pomoci dětem
