Jeden z nejrespektovanějších světových horolezců Radek Jaroš vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek bez použití kyslíkového přístroje. Nejednou tak balancoval na hraně života a smrti a se svými spolulezci řešil i to, jak naložit s jejich ostatky, kdyby se z expedic už nikdy nevrátili.
ČTĚTE TAKÉ: Tragická tečka za festivalem ve Varech. Hrdina vítězného filmu měl utonout v rybníku v Ohrobci
„Naše filozofie byla, že tahat tělo přes půl světa není nic extra potřebného pro lidi tady, i když jsme se jich neptali. Kdybych měl zůstat v horách, tak mi to nevadí,“ prohlásil Jaroš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Tento krutý scénář se naplnil v případě Kolouchové. Horolezkyně začala během výstupu na „horu zabijáka“ pociťovat zdravotní problémy a rozhodla se tedy pro návrat za doprovodu nepálského šerpy. Během sestupu však spadla z velké výšky a její tělo téměř dva týdny po tragédii zůstává na místě dopadu.
Pro úřady mrtvá není
Tělo se podle oficiálních informací podařilo lokalizovat pomocí GPS souřadnic, ostatky se však nakonec z určeného místa vyzvednout nepodařilo. Úřady tak první rodilou Češku, která zdolala Mount Everest, prohlásily za nezvěstnou.
Prohlášení za nezvěstného však může podle Jaroše dostat pozůstalé do nesnází. „Rozdíl je, jestli je člověk nezvěstný, nebo mrtvý. To se bavíme o právní stránce a následcích. Bohužel se to stalo i kamarádům, že byli nezvěstní, a než byli prohlášeni za mrtvé, tak tady stojí firmy, účty, manželky a děti nemají peníze, dědictví,“ vyjmenoval horolezec.
Možné právní komplikace připouští i advokát. „Když je osoba prohlášena za nezvěstnou, hledí se na ni jako na dočasně nepřístupnou, ne jako na mrtvou,“ vysvětlil Toman pro CNN Prima NEWS.
V takovém případě například nejde uzavřít dědické řízení a stále platí také manželství, manžel nebo manželka se tak nemohou znovu vdát nebo oženit. Pro správu majetku nezvěstného se musí jmenovat správce.
Lhůta se dá zkrátit
Nezvěstného lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí pěti let. Existují však výjimky, které umožňují proces zkrátit, pokud se osoba s právním zájmem, například manžel nebo jiný člen rodiny, obrátí na soud.
Ten pak posoudí důkazy, že je nezvěstná osoba skutečně po smrti. „Musí mít ale absolutní jistotu, že k úmrtí došlo, například mít k dispozici svědecké výpovědi,“ podotkl Toman. „Bavíme se o lhůtě v řádu týdnů, měsíců. Rozhodně to nejsou roky,“ odpověděl advokát na dotaz, jak dlouho takový proces obvykle trvá.
Svědectví o pádu Kolouchové podal její šerpa, poslední člověk, se kterým horolezkyně mluvila. „Byla ode mě asi čtyřicet nebo padesát metrů, když jsem zaslechl její výkřik. Podíval jsem se tím směrem a uviděl, jak se kutálí mimo fixní lano,“ vylíčil pro Aktuálně.cz.
Jaroš: Klára nebyla horolezkyně
Kolouchová byla mezinárodně uznávanou horolezkyní. Celkem stanula na vrcholech pěti osmitisícovek. Kromě českého ženského prvenství na Mount Everest dosáhla jako první česká žena také vrcholu K2, druhé nejvyšší hory světa.
Někteří horolezci však Kolouchovou kritizovali mimo jiné za to, že hory zdolávala za použití kyslíku či za doprovodu šerpů. „Kdyby jel někdo na Tour de France na elektrokole, asi víte, co je to za ostudu,“ okomentoval Jaroš. „Ne že někdo leze, šplhá po zavěšených fixních lanech od šerpů. To byl zrovna případ Nanga Parbatu,“ řekl s tím, že takové výstupy nepovažuje za horolezectví. „To, co dělala Klára, jsou… nevím, jak to nazvat, výstupy na osmitisícovky,“ shrnul.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tiéhiho auto se našlo, v Ostravě nahlásil krádež luxusního vozu. Důvod zmizení byl jiný
