Praha září. Na filmovém plátně, v knihách či ve videohrách. Jen loni se objevila ve veleúspěšné knize Tajemství všech tajemství od Dana Browna nebo v hollywoodském trháku Balerína, naposledy zase v seriálu Zelenáč. A zdá se, že její kouzlo jen sílí.
Česká republika má prezidentku. Jmenuje se Alena Kovačová a stala se klíčovou spolupracovnicí amerického agenta. Kdo se při takové představě zasnil, může snít dál – není totiž pochopitelně skutečná, je to vize scenáristů seriálu Jack Ryan z dílny Amazon Prime Video, v jehož třetí řadě sehrálo významnou úlohu i Česko, potažmo Praha.
A nejde zdaleka o ojedinělou záležitost.
Kdo by si chtěl naši metropoli na obrazovce užít, má už dnes celou řadu šancí. Je to koneckonců jen pár týdnů, co měla premiéru první epizoda osmé sezony Zelenáče, oblíbeného amerického krimi seriálu s Nathanem Fillionem v hlavní roli. Jmenovala se Czech Mate a zahlédnout v ní můžete Kampu, Karlův most či Rudolfinum.
Praha láká zahraniční filmaře dlouhodobě. „Většina zahraničních štábů, které natáčejí v Česku, míří v první řadě do Prahy, ať už do studií, nebo na lokace. Pro filmaře je naše hlavní město atraktivní především svými historickými památkami z různých epoch od gotiky přes renesanci a baroko až k secesi,“ nastiňuje Pavlína Žipková, která vede organizaci Czech Film Commission.
V minulosti si Praha zahrála samu sebe například v Mission: Impossible, z novějších filmů pak v The Gray Man natáčeném v Holešovicích, Karlíně či na Malé Straně nebo v Kosmonautovi z Čech v Desfourském paláci a Kongresovém centru.
Prahu si filmaři vybrali i pro film Balerína, spin-off akčních filmů John Wick. Nový přírůstek do franšízy se točil například v Divadelní ulici nebo na Nové scéně a významnou roli v něm má fiktivní hotel Prague Continental. Ten si zahrál bar Bike7 na Náplavce.
Foto Lionsgate
Ještě oblíbenější je ale z Prahy dělat ve filmech a seriálech místa jiná – například v bondovce Casino Royale zastávalo benátský hotel či letiště v Miami, v seriálu Carnival Row zase hraje neoviktoriánské fantasy město.
„V seriálu Fubar s Arnoldem Schwarzeneggerem, který je nyní k vidění na Netflixu a natáčel se v roce 2024, si pak zahrál hotel Paříž a ulice Starého Města, které představovaly Tallin,“ dodává Žipková.
Ne všichni filmaři ale míří do Prahy s cílem využít její krásy. Řadu z nich láká systém filmových pobídek i vysoká úroveň místních lidí z oboru. To platí třeba pro vysokorozpočtové seriály Nadace či Kolo času.
„Bez pobídek by se zde nenatáčelo vůbec, protože jsou základním nástrojem státu k lákání zahraničních filmařů a jsou dnes zavedeny ve 33 evropských zemích, po světě funguje dokonce přes sto pobídkových programů,“ říká Žipková.
Foto Larry Horricks / ABC Entertainment
Podle ní jde pro náš stát o chytrý ekonomický nástroj – výrobce totiž nejprve musí na našem území prokazatelně utratit výrobní rozpočet a teprve poté mu Státní fond audiovize část nákladů vrací. Pod fond patří i samotná Czech Film Commission.
Připomíná i to, že na oblíbenosti Prahy má velký podíl i vysoká úroveň českých filmových profesionálů, které si zahraniční produkce pro práci v Česku najímají, či to, že pro některé herecké celebrity, které si filmování v Praze užívají, se město mnohdy stane na nějaký čas jejich domovem.
Do Prahy na několik let přesídlila například Rosamund Pike, když tu natáčela seriál Kolo času, a žil zde také Orlando Bloom kvůli seriál Carnival Row.
Štáby láká také množství zajímavých, avšak neprozkoumaných míst, které Praha stále nabízí. Loni na podzim se tak v ulicích Karlína, ale i v Libni, Hloubětíně nebo na Hájích točil hororový seriál City of Blood. Pro seriál Ride or Die si filmaři vybrali lokace jako Bruxx Restaurant, Pivovar Holešovice, Hanavský pavilon, Klub Futurum nebo kostel sv. Gabriela.
Štáb dystopického seriálu Thomase Vinterberga Rodiny jako ta naše natáčel v roce 2023 na Žižkově, Ruzyni či na Proseku. „Obyčejné“ ulice Prahy jsou oblíbené také u německých filmařů, jedna ze stálic natáčení v Praze je kriminálka Zürich Krimi, kterých se u nás točilo už přes dvacet.
„Díky své variabilitě a historické atraktivitě má Praha jistě pořád co nabídnout divákům, ať už představuje samu sebe, nebo jako kulisa pro jiné metropole typu Paříž, Vídeň, Moskva nebo Berlín. V posledních letech roste zájem i od produkcí z Asie, pro něž je historická střední Evropa velmi exotická a atraktivní,“ říká Žipková.
Hlavní město však zajímá i tvůrce videoher – jako Praslav se například objevilo v české hře Hobo: Tough Life z roku 2021. V té hráč přežívá na Prahou silně inspirovaných ulicích jako bezdomovec, který hledá jídlo a zásoby, aby přežil zimu.
Foto Perun Creative / Steam
Do československé Prahy roku 1986 zasadil svou hru Hrot vývojář Spytihněv. Plná verze retro střílečky z pohledu první osoby vyšla před třemi lety a zahrnuje místa jako Vyšehrad, vrch Vítkov, Thomayerovu nemocnici či Strahovský stadion. Během hry se přitom hráč snaží opravit Orloj a porazit podivné nepřátele.
A i když se v poslední době do hlavního města zahraniční videohry vyloženě neženou, zamířila do ní v letech 2011 a 2017 i jedna z nejvýdělečnější sérií videoher Call of Duty. V té starší s podtitulem Modern Warfare 3 se hráči potkají s konvojem ruských vojáků na Karlově mostě a dostanou se i do přestřelky na Staroměstském náměstí.
Za úspěchem tehdy velmi očekávané hry zřejmě Praha jako jen jedna z lokací nestála, rozhodně z ní ale těžila. Možnost si v ní zastřílet totiž využilo 31 milionu hráčů, díky čemuž se titul dodnes drží mezi nejlépe prodávanými díly herní série.
Jsme tak na tom lépe než Bratislava, která sloužila pouze jako inspirace pro jednu mapu, a srovnatelně s Varšavou, kterou nabídly také dvě hry ze série. Vzhledem ke své historii pak ze střední Evropy nepřekvapivě dominuje Berlín, který posloužil jako kulisa pro osm titulů.
V roce 2016 zavítala do Prahy kyberpunková série Deus Ex. Ve hře s podtitulem Mankind Divided se v roli kyberneticky vylepšeného agenta Interpolu procházíte hlavním městem, které však tomu reálnému odpovídá jen pramálo.
Pražané v něm mluví se silným ruským přízvukem, názvy obchodů i částí města jsou mnohdy v lámané češtině, hra nezahrnuje téměř žádná skutečná místa a česká vlajka je zobrazovaná obráceně. Přítomnost tuzemské metropole je tak spíš bizarním zpestřením jinak velmi dobře přijatého titulu.
Z novějších „pražských“ titulů je tu pak Vampire: The Masquerade – Bloodhunt, přičemž v tomto free-to-play titulu mezi sebou vedou skupiny upírů válku na ulicích české metropole. Hra vyšla v roce 2022 a stojí za ní švédské studio Sharkmob AB.
Usadit se a psát
Málokdo ale Praze v poslední době udělal takovou reklamu jako spisovatel Dan Brown, který do ní zasadil děj svého nejnovějšího románu Tajemství všech tajemství.
„Ze zkušeností ze zahraničí víme, že díla Dana Browna dokázala zásadně ovlivnit turistický ruch, vytvořit nový typ návštěvníků a rozvinout takzvaný literární turismus,“ uvedla Klára Janderová, mluvčí Prague City Tourism.
V milování Prahy není mezi zahraničními spisovateli výjimkou, což potvrzuje Kateřina Bajo, vedoucí projektu Praha město literatury. Cílem toho je podpořit vnímání metropole jako místa, které inspiruje k vlastní tvorbě a podněcuje k četbě a zájmu o literaturu.
„Usuzuji tak především z trvalého zájmu o Pražský rezidenční program, který již více než deset let organizujeme v rámci našeho projektu. Každoročně poskytujeme přibližně deset dvouměsíčních rezidenčních pobytů pro zahraniční autory,“ zmiňuje Bajo.
A tento zájem o město roste – pro rok 2025 obdržel projekt 557 přihlášek ze 78 zemí, na letošní rok pak 980 přihlášek od autorů z 89 zemí světa. Nejedná se přitom o spisovatele, kteří by po skončení pobytu inspiraci starobylého města zahodili.
Porota totiž autory vybírá především na základě projektu, který chtějí v Praze psát, a důležité je, že tento literární projekt musí mít vždy s městem souvislost.
„Autoři tak zpravidla chtějí psát o různých historických událostech či českých osobnostech, ale často se objevují i současná témata, nechybí poezie, divadelní hry ani romantické příběhy,“ dodává vedoucí projektu.
K zájmu o město přispívají i snahy Českého literárního centra a jeho ředitele Martina Krafla. „V rámci hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu v říjnu letošního roku se budeme při prezentaci přeložených knih do němčiny soustředit také na propagaci destinací, kterých se díla týkají, například při press tripech německojazyčných médií do Česka,“ říká Krafl.
Aktuálně pak mají na sociálních sítích projektu CZECHIA 2026 seriál, v němž postupně představí zajímavá místa inspirovaná českou literaturou, která si našla čtenářky a čtenáře i v německojazyčných zemích.
Výsledkem tohoto snažení českých organizací je podle Bajo působivý seznam knih posledních několika let, které spisovatelé do Prahy zasadili nebo se jí alespoň inspirovali.
„Argentinský básník Juan Pablo Bertazza je autorem básnické sbírky Na prahu Prahy, britská autorka Sarah Perry publikovala román Melmoth inspirovaný gotickou atmosférou Prahy, kanadská autorka Danielle Dussault zase napsala knihu Les ponts de Prague,“ přibližuje Bajo.
Historicky prvním rezidentem programu pak byl australský autor Liam Pieper, který v Praze začal pracovat na románu Hračkář, později přeloženého kromě češtiny i do ruštiny či italštiny.
Foto Penguin eBooks
Ovšem zatímco zahraniční autory stověžaté město láká zejména kvůli Starému Městu s „kafkovskou“ atmosférou, v posledních pěti letech je podle Krafla řada české prózy, zejména u historických témat, zasazena do míst napříč celou republikou.
I mezi těmi se ale podle Bajo Praha stále objevuje. „O tom ostatně zase svědčí antologie pražské poezie, kterou jsme nedávno vydali a která se jmenuje Každý ji zná, tak bude maskovaná,“ dodává vedoucí projektu Praha – město literatury.
A i do budoucna by Praha měla přinést velké množství čtiva.
„Autoři, kteří v letošním roce přijedou do Prahy, chtějí během dvou měsíců pracovat třeba na románu z ukrajinské historie, který se odehrává kolem roku 1917 v Praze, na divadelní hře o emigraci či na novele z československých dějin mezi roky 1989 a 1998,“ odhaluje Bajo.
Přijít má i román o dvou chlapcích během srpna 1968, povídky inspirované fotografiemi Josefa Sudka, básně inspirované dílem Václava Havla nebo eseje o pražských schodech a studie o Vladimíru Holanovi.
The post Dan Brown, Netflix i Amazon. Proč dává Praze hlavní roli stále více tvůrců? appeared first on Forbes.
