Vláda už ve čtvrtek pod tlakem demonstrací oznámila, že stáhne z parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval, aby se organizace získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako "agenti pod zahraničním vlivem".
Během pátečního zasedání parlamentu 35 z 36 hlasujících poslanců návrh zákona odmítlo, informuje agentura AFP a ruská TASS. Zákonodárci tak učinili několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu. Tento krok vyvolal obrovské protesty, v ulicích Tbilisi od úterý proti návrhu zákona protestovaly podle médií desetitisíce lidí.
Demonstranti se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde od roku 2012 platí podobný zákon a tamní úřady ho využívají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.
Odpůrci návrhu zákona vyjadřovali rovněž obavy, že by norma ohrozila případný vstup Gruzie do Evropské unie a NATO. Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států. Zákon měl zajistit, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, podrobily kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.
Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur tvrdě zasahovala, k jejich rozehnání použila například slzný plyn či vodní děla. Desítky lidí při místy násilných protestech zatkla. Ve čtvrtek vláda ustoupila, oznámila stažení zákona a propuštění více než stovky lidí zatčených při protestech. Demonstrace nicméně pokračovaly i ve čtvrtek a protestující požadovali formální zrušení návrhu zákona.
Kritici vládnoucí strany Gruzínský sen tvrdí, že má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo "Ne ruskému zákonu!".
Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu. Gruzie o členství v bloku požádala loni v březnu. EU ji - na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska - loni neudělila status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.
