Ruský prezident Vladimir Putin napřed oznámil, že jeho vojska překročí hranici a vyrazí na Donbas, kde mají pomoci místním proruským separatistům. Dostala se tam prakticky bez výstřelu a čekala. Do míst, která již ovládal Kyjev, se síly Moskvy nevydaly. Zatím.
Podívejte se na Zprávy CNN Prima NEWS z 23.2. 2022
Palba mezi znepřátelenými stranami sice pokračovala, ale ne moc intenzivně. „Na linii dotyku dochází k přestřelkám, ale prakticky je to bez velkých obětí. Proto je otázkou, jak bude dále postupovat. Může si dělat, co chce. Může dát povel separatistům nebo dokonce své armádě, aby obnovili hranice separatistických republik dále na Západ,“ komentoval pro CNN Prima NEWS spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just.
Separatisté totiž ovládali pouze část Doněcké a Luhanské oblasti, zbytek stále držela ukrajinská armáda. Mnozí se tedy domnívali, že by Rusové a jejich spojenci z řad separatistů mohli na ukrajinské linie v oblasti zatlačit. Ukrajinská armáda byla i nadále v pohotovosti a to nejen na Donbase.
Západ pak těsně před válkou reagoval novým balíkem sankcí, které mířily na dvě desítky vysoce postavených představitelů Ruska. Byl mezi nimi i ministr obrany Sergej Šojgu, tedy jeden z klíčových mužů plánované invaze. Další postihy se týkaly všech ruských poslanců, kteří ve Státní dumě hlasovali pro uznání nezávislosti separatistů z Doněcka a Luhanska.
Sankce z dílny Evropské unie zasáhly rovněž velké finanční domy v Rusku. Patřily mezi ně například státní rozvojová banka VEB či Promsvjazbank.
ČTĚTE TAKÉ: Zásah z bezprostřední blízkosti. Ukrajinský voják zdemoloval ruský obrněnec, ukazují záběry
Den před invazí rezonovaly ruské přesuny vojsk také v Česku. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek z TOP 09 totiž navrhl, aby ČR po ofenzivě Moskvy vypověděla smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci s Ruskem. Dohoda byla podepsána v roce 1996. Rusové navíc už několik měsíců před invazí označili Česko za jednu z „nepřátelských zemí“. ČR byla dokonce na seznamu, který Rusové před časem zveřejnili.
