Boje už se netýkaly Donbasu jako v předešlých letech. Pod těžkou palbou ruského dělostřelectva, letectva i raketového vojska se ocitla i největší ukrajinská města jako Kyjev či Charkov. Síly Moskvy svými salvami pustošily zemi, kromě vojenských cílů ve velkém mířily i na civilní oblasti s panelovými domy, kde žili běžní lidé.
Podívejte se na vysílání CNN Prima NEWS z 25. 2. 2022:
Ztráty na životech civilistů rostly. Mnozí přeživší utrpěli zranění, jiní přišli o domovy. Kyjevské i charkovské metro se staly provizorními kryty, kam obyvatelé měst ve velkém prchali před ruskými nálety. Na zemi jednotlivých stanic se tak krčili maminky s dětmi, staří i mladí.
Ukrajinská armáda mezitím nebránila pouze hranice a defenzivní linie, ale i přímo některá z velkých měst. Příkladem budiž zmiňovaný Charkov. Druhé největší město Ukrajiny se nachází poblíž hranic s Ukrajinou.
Těžkou práci měli Ukrajinci zejména u Kyjeva, ke kterému se valily ruské síly nejen zpoza rusko-ukrajinských hranic, ale také z Běloruska, které Moskvě umožnilo shromažďovat na svém území její vojáky.
ČTĚTE TAKÉ: Zpackaná Putinova invaze: Zaskočený Lavrov i zděšení oligarchů. Jak vypadal začátek války?
Řada členů ruské armády se i nadále domnívala, že se účastní pouze „běžného vojenského cvičení“.
Obrana u Krymu padla
Do pohybu se vydali i vojáci z poloostrova Krym, který oficiálně náleží Ukrajině, ale Rusové jej již od roku 2014 okupují. Zatímco jinde se Ukrajinci srdnatě a poměrně úspěšně bránili, jih byl výjimkou. Ruská vojska totiž během druhého dne války zvládla obsadit přístavní a oblastní město Cherson.
Navíc se Rusové začali přesouvat na další velká města na jihu, kupříkladu Melitopol a Mariupol, který se později stal jedním ze symbolů ukrajinského vzdoru proti agresorovi.
Dočasný úspěch se podařilo Rusům zaznamenat i na letišti Hostomel poblíž Kyjeva. To obsadili ruští výsadkáři. Později však byli poraženi při ukrajinském protiútoku.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že „speciální vojenská operace“, jak válku Rusové pojmenovali, je namířena pouze „k demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Stejně tak tvrdil, že Rusko pouze pomáhá svým lidem, tedy proruským separatistům, na Donbasu. Moskva prý útočila pouze na vojenské cíle a komunikační infrastrukturu, záběry z Ukrajiny však dokazovaly opak.
